Rebelie v ruské církvi: Moskevského opata vyhostili, odmítl se modlit za výhru na Ukrajině
Prominentní liberální kněz Alexej Uminskyj čelí vyhoštění z Ruské pravoslavné církve, protože odmítl předčítat modlitbu žádající Boha o dovedení Ruska k výhře na Ukrajině. Verdikt církevního soudu, podle kterého by Uminskyj měl být vyhoštěn za porušení kněžské přísahy, nyní míří k odsouhlasení patriarchou Kirillem, hlavou ruské církve a silným podporovatelem prezidenta Vladimira Putina. O situaci informuje agentura Reuters.
Tento případ je ukázkou toho, jak se církev vypořádává s odporem ve vlastních řadách, zatímco plně podporuje Putina a jeho „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině, která trvá již téměř dva roky. Uminskyj měl podle soudu přísahu konkrétně porušit, když odmítl předčítat Modlitbu za svatou Rus, kterou Kirill učinil povinnou součástí bohoslužeb.
„Pohleďte, ti, kdo chtějí bojovat, pozvedli zbraně proti svaté Rusi, doufaje, že rozdělí a zničí její jednotný lid,“ říká modlitba, kterou Kirill poprvé přednesl 25. září 2022, sedm měsíců po začátku ruské invaze na území Ukrajiny. „Povstaň, ó Bože, pomoz svému lidu a daruj nám svou silou vítězství,“ žádá.
Podle online skupiny Křesťané proti válce, která tyto případy dokumentuje, byly za zpochybňování postoje církve k válce – například předčítáním modliteb za mír místo těch za vítězství – potrestány již tucty ruských pravoslavných kněží.
Uminskyj je však zatím nejprominentnější obětí této čistky. Celkem 30 let působil jako opat kostela Nejsvětější trojice v Moskvě, než byl tento měsíc nečekaně propuštěn přímo před pravoslavnými Vánocemi. Byl znám svou prací v hospicech s umírajícími dětmi i dospělými a v roce 2022 kázal na pohřbu bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.
V listopadovém rozhovoru Uminskyj uvedl, že jazyk války a „speciální vojenské operace“ se v „žádném případě neslučuje“ s církevní liturgií. Nabádal tedy věřící, aby vyhledávali kněze, kteří „se modlí spíš za mír než za vítězství a kteří chápou, že jakákoliv výhra je v těchto válkách vždy jen vítězstvím Pyrrhovým… V moderních válkách se vítězství téměř vždy rovná sebedestrukci.“
Xenija Lučenková, expertka Evropské rady pro zahraniční vztahy na Ruskou pravoslavnou církev, označila verdikt proti Uminskému za nepodložený, protože modlitba, kterou měl odmítnout přečíst, nebyla vyhodnocena a schválena nejvyšším orgánem církve – Svatým synodem. Jeho trest tedy považuje za „důkaz uzurpace moci v Ruské pravoslavné církvi patriarchou Kirillem a porušení církevních zákonných dokumentů“.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina. Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala. „Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva. Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios. Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek. Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Uminskyj se ke svému propuštění veřejně nevyjádřil. Církevní soud uvedl, že došel k rozhodnutí o vyhoštění za nepřítomnosti obžalovaného, který se nedostavil, ačkoliv byl třikrát předvolán.
Celkem 11 627 pravoslavných věřících podepsalo otevřený dopis podporující Uminského, kterého v pozici opata kostela Nejsvětější trojice nahradil hlasitý podporovatel války Andrej Tkačev. Toto rozhodnutí jim prý způsobilo velikou bolest a připraví tisíce lidí o duchovní podporu. „Toto je velká tragédie pro mnoho věřících, pro dětské pacienty hospiců, pro stovky vězňů a tisíce lidí bez domova,“ stojí v dopise.
