Ukrajina si oběti hladomoru po získání nezávislosti připomíná pravidelně každou čtvrtou sobotu v listopadu. Porošenko v projevu řekl, že jako hlava státu bude "trvat na úplném a bezpodmínečném dodržování zákona o likvidaci komunistického dědictví", který parlament schválil letos v dubnu.

Jedním z jeho důsledků je i zákaz ukrajinské komunistické strany, která už nemohla kandidovat v říjnových komunálních volbách. Stovky ukrajinských měst a obcí byly nebo budou přejmenovány, z náměstí mizí sochy bolševických politiků a revolucionářů.

Porošenko prohlásil, že Ukrajina se musí s konečnou platností zbavit komplexu obětovaného národa. "Musíme být hrdi na to, že jsme v tak silné konkurenci obhájili své místo na politické mapě Evropy a světa. Musíme udělat vše pro národní, politickou a hospodářskou obrodu země, která se musí stát členem evropské rodiny svobodných národů," řekl prezident.

V Sovětském svazu se obětí stalinského hladomoru stalo až osm milionů lidí, kromě Ukrajiny hlavně obyvatel zemědělských oblastí na severu Kavkazu, v Povolží a na jihu Uralu. Ukrajina se přes odpor Moskvy snaží prosadit hodnocení, podle něhož bylo hladovění Ukrajinců v 30. letech minulého století genocidou.

Rusko utrpení Ukrajinců ani vinu diktátora Josifa Stalina nezpochybňuje, tvrdí ale, že o genocidu nešlo. Argumentuje přitom tím, že hladomor se stal tragédií pro všechny obyvatele Sovětského svazu.