Rusové zveřejnili video s údajným nástupem zajatců do zříceného letadla. Není na něm nic poznat
Ruští vyšetřovatelé dnes ohlásili, že našli ukrajinské doklady a části těl s charakteristickým ukrajinským tetováním v oblasti, kde se ve středu zřítil ruský vojenský transportní letoun Il-76. Moskva tvrdí, že na palubě letadla byli ukrajinští váleční zajatci. Letoun spadl v Belgorodské oblasti nedaleko od hranic s Ukrajinou, která se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi. Vyšetřovací výbor Ruska později také zveřejnil záběry, o nichž tvrdí, že ukazují nástup ukrajinských válečných zajatců do letadla Il-76, které podle ruského prezidenta Vladimira Putina sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana, ať úmyslně, anebo omylem.
Na záběrech, které převzala například státní agentura RIA Novosti, je vidět několik kamionů přijíždějících k transportnímu letadlu, ale záběry jsou pořízeny z dálky a detaily nejsou rozpoznatelné. Putin přislíbil zveřejnit výsledky vyšetřování do dvou či tří dnů.
Moskva krátce po pádu stroje obvinila Ukrajinu, že sestřelila letadlo se 74 lidmi na palubě, včetně 65 zajatých ukrajinských vojáků, kteří měli být ve středu vyměněni za Rusy zajaté ukrajinskou stranou. Kyjev nepotvrdil, ani nepopřel, že ukrajinské jednotky letadlo sestřelily. Ukrajina ale upozornila, že chybí důkazy, kdo či co bylo na palubě. Zpochybnila některá tvrzení Moskvy a vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování, připomněla agentura Reuters.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.
Někdejší proruský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč (75), který žije od svého svržení roku 2014 v ruském exilu, kritizoval úsilí Kyjeva o vstup do NATO. „Vždycky jsem jasně chápal, že by to pro Ukrajinu byla katastrofa. Je to cesta nikam. Je to přímá cesta do občanské války,“ prohlásil ve vzácném vystoupení, které dnes zveřejnila agentura RIA Novosti, zároveň tvrdil, že jeho cílem bylo přistoupení země k Evropské unii.
Ve videu exprezident rovněž tvrdí, že si vytyčil za cíl vstup země do Evropské unie. „Řídil jsem a poháněl vpřed tento proces přistoupení Ukrajiny k EU,“ tvrdí Janukovyč a zároveň obvinil evropské představitele, že během těchto jednání projevovali aroganci a nepochopili „složitost ekonomické situace na Ukrajině“. Od listopadu 2013 do února 2014 Ukrajinci masově demonstrovali proti jeho rozhodnutí nepodepsat asociační dohodu mezi Ukrajinou a Evropskou unií - tzv. Euromajdan.
Tématem summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) byla i válka na Ukrajině, jejíž příčinou bylo podle Vladimira Putina přibližování Ukrajiny k Západu a její snaha o vstup do NATO. Ruský prezident v této souvislosti poděkoval Číně a Indii za snahu tuto krizi vyřešit. Indický premiér Naréndra Módí vyzval zúčastněné strany, aby konstruktivně pokročily vpřed, ukončily konflikt a nastolily trvalý mír.
Ve společném prohlášení tyto zejména asijské státy komentovaly globální otázky: „Členské země jsou znepokojeny opatřeními, která narušují stabilitu globálního dodavatelského řetězce, a vyzývají k dialogu a spolupráci mezi všemi stranami,“ stojí v prohlášení. Státy také odsoudily červnové údery Izraele a USA na Írán a vyzvaly k vzájemnému respektování suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a vyhýbání se použití síly.
Závěrečnou deklaraci kritizovalo ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož se dokument vyhýbá zmínce o pokračující válce na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022. „Je překvapivé, že největší agresivní válka v Evropě od druhé světové války nebyla v tak důležitém a zásadním dokumentu zohledněna,“ uvedl resort.
Vyšetřovací výbor Ruska (SKR), který sehrává roli federální kriminální centrály, uvedl, že kriminalisté pokračují v obhlídce místa pádu Il-76 a podnikají další vyšetřovací úkony. „Nalezené části těl mrtvých jsou předepsaným způsobem systematicky shromažďovány pro následné testy DNA za účelem rozpoznání. Na některých částech těl obětí je charakteristické tetování. Podobné symboly byly zaznamenány na tělech mnoha ukrajinských vojáků, včetně v Rusku zakázaného pluku Azov, které dříve vyšetřovatelé vyslýchali,“ uvedl SKR. Dodal, že mezi nalezenými věcnými důkazy jsou i doklady ukrajinských vojáků, kteří zahynuli v troskách letadla.
Rusko má výlučný přístup k místu zřícení letadla, a tak není možné nezávisle ověřit tvrzení, co se stalo a jaké důkazy vyšetřovatelé získali, poznamenal Reuters.
Vyšetřovatelé ve čtvrtek uvedli, že podle předběžných závěrů letadlo zasáhla protiletadlová raketa vypálená z Ukrajiny.
Ukrajina odmítla ruské tvrzení, že byla předem upozorněna na letadlo s válečnými zajatci nad Belgorodskou oblastí. Poukázala také na nesrovnalosti v údajném seznamu Ukrajinců, který zveřejnila ruská média, a uvedla, že někteří z nich již byli osvobozeni a vrátili se do vlasti při předchozí výměně zajatců.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že si není vědom, že by byl zveřejněn nějaký oficiální seznam. Novinářům také řekl, že neví, co se stane s pozůstatky obětí a zda budou předány Ukrajině.
Na otázku, zda Rusko poskytne Radě bezpečnosti OSN a dalším mezinárodním organizacím důkazy o tom, že letadlo sestřelila Ukrajina, Peskov odpověděl, že se zatím k tomu nevyjádří, protože vyšetřování pokračuje a rozhodne se až poté, co vyšetřovatelé shromáždí všechny potřebné informace.
Ruská státní média uvedla, že černé skříňky z letadla byly doručeny do speciální laboratoře ministerstva obrany v Moskvě a vyšetřovatelé pracovali na jejich dešifrování.
