Prezidentské volby v Rusku: Postaví se odpůrce války na Ukrajině Naděždin Putinovi?
Ruský politik Boris Naděždin, vystupující jako odpůrce války proti Ukrajině, shromáždil 150 000 podpisů, které mu mají umožnit kandidaturu v ruských prezidentských volbách. Uvedl to dnes server Meduza s odvoláním na web Naděždinovy kampaně. V okamžiku zveřejnění informace Naděždina podle jeho webu podpisem podpořilo 158 006 lidí. Klíčová otázka však podle komentátorů zní, zda Naděždina k březnovým volbám pustí ústřední volební komise, která si může najít hodně záminek k vyřazení politika z klání.
Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina se ve středu vyjádřil, že v Kremlu nepokládají Naděždina za soupeře. Podle zákona by měl Naděždin do 25. ledna shromáždit 100 000 podpisů ruských voličů a komise by je měla obdržet 31. ledna. Platí limit 2500 podpisů z jednoho subjektu federace.
Komise Naděždinovi povolila začít sbírat podpisy na konci prosince. V prvních třech týdnech se podařilo shromáždit pouze 25 000 podpisů. Ale poté, co kandidáta podpořili známí opoziční politici, začal počet podpisů prudce vzrůstat, dalších 75 000 podpisů se podařilo shromáždit během pouhých pěti dnů. Na dalších 50 000 podpisů stačily jen dva dny, dodal server.
O Putinově vítězství v březnových volbách podle komentátorů není pochyb. Ale Naděždin dokázal oslovit lidi tím, že se jako jediný z potenciálních uchazečů vyslovil proti pokračování války, kterou Putin rozpoutal před dvěma lety, a neváhal kritizovat ani samotného Putina, jenž podle něj vede zemi ke katastrofě.
„Sto tisíc zrádců nepomůže,“ napsal proválečný server Cargrad v době, kdy měl Naděždin k dispozici 100 000 podpisů pro svou kandidaturu. Volby v době války jsou podle komentátora užitečné tím, že umožňují „dobrovolné sčítání všech protiválečných, liberálních a prozápadních aktivistů, zkrátka zrádců“, a není k tomu ani zapotřebí policie, stačí prezidentský kandidát Naděždin, který hovoří o ukončení „speciální vojenské operace“ a o „příměří“. Počet podpisů pro Naděždina podle serveru přibližně odpovídá počtu ruských občanů ochotných vystoupit proti režimu, „tedy proti státu“, a dá se prý dokonce říci, že „počet podpisů přibližně odpovídá počtu zrádců“.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc. Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters. Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb. „Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví. Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
