V Bělorusku zůstává asi tisícovka Wagnerovců. Slouží Lukašenkovi, nebo Putinovi?

Na televizních záběrech ze společných manévrů se často objevují vlajky Běloruska a běloruských bezpečnostních sil vedle vlajek Wagnerovců. Náměstek ministra vnitra a velitel vnitřních vojsk Mikalaj Karpiankou dokonce nosí wagnerovské insignie s lebkou.

Na konci června 2023 vedl Jevgenij Prigožin Wagnerovce k ozbrojené vzpouře proti ruskému vojenskému vedení. S částí své soukromé armády táhl směrem k Moskvě, než zasáhl vládce Běloruska Alexandr Lukašenko. Výměnou za zproštění obvinění z trestného činu Prigožin zastavil povstání a odešel do běloruského exilu. O tři měsíce později údajně zahynul při pádu letadla v Rusku.

Dnes v Bělorusku nezůstalo více než tisíc jeho žoldnéřů. Většina z nich je stále v táboře u Asipovičy, jihovýchodně od hlavního města Minsku. Tvrdí to Valerij Sachaščyk, dřívější velitel elitní brigády běloruských výsadkářů, nyní ministr obrany Sjednoceného přechodného kabinetu, tedy exilové vlády Svjatlany Cichanouské pobývající v Litvě.

Sachaščyk řekl DW, že desítky žoldáků, „kteří hledali bezpečí a stabilitu a jsou ochotni přijmout nižší příjmy“, dostávají běloruské pasy s novými jmény a daty narození a vstupují do polovojenských policejních jednotek. Sachaščyk se však nedomnívá, že Lukašenko „může nabídnout něco zvláštního, co by wagnerovské žoldáky nalákalo“. Žold v Bělorusku je podle něj mnohem nižší, než na jaký byli zvyklí.

Z Běloruska do Ruska a Afriky

Proto Sachaščyk očekává, že zemi další žoldnéři opustí: „Bělorusko se pro ně stalo přestupním bodem. Mnozí podepsali smlouvy s různými ruskými úřady a někteří odletěli do Afriky." Tam se Prigožin s Wagnerovci etabloval v několika zemích, nabízejí místním vládám rovněž výcvik či ostrahu, na oplátku ovládají nerostné zdroje. I bez Prigožina tam Rusové jsou aktivní.

Lukašenko se podle něj snažil stylizovat do role „mírotvorce, který zachránil Rusko“, když ubytoval Wagnerovy jednotky. To mu ale žádné body nepřineslo. Místo toho podle Sachaščyka ochladly vztahy s prezidentem Vladimirem Putinem, protože ruský vládce nesnesl, aby se jiní prezentovali jako silnější a chytřejší než on. „Příchod Wagnerovců do Běloruska vyvolal obrovské sociální napětí a značný odpor, a to i ze strany ozbrojených sil,“ připomněl další potíž Sachaščyk.

Lukašenko se zajímal o vojenskou expertízu Wagnerovy skupiny a o „zkušenosti bojovníků s terorem“, připomíná Rosa Turarbekovová, profesorka politologie na Běloruské státní univerzitě. Podle ní hledal „armádu a policii s většími zkušenostmi“, protože se obával masových protestů, jaké vypukly po jeho vykonstruovaném volebním vítězství v roce 2020.

Ryhor Nižnikau z Finského institutu mezinárodních vztahů upozornil, že Minsk považuje Wagnerovce za „užitečný politický nástroj“. Lukašenkův režim je může využívat k výcviku svých bezpečnostních sil, ale i jako „zastrašovací taktiku“ při volbách.

Z přítomnosti žoldnéřů v Bělorusku podle něj profituje i Kreml. Téměř všechny ruské jednotky, které do země Rusko od roku 2021 poslalo, byly staženy a přesunuty na ukrajinskou frontu; Putin počítá s Wagnerovci jako s pohotovostními bojovými jednotkami, kdyby to bylo potřeba. „Pro Putina je důležité, aby si v Bělorusku udržel alespoň nějakou přítomnost. Domnívám se, že je paranoidní z revolucí, protože si myslí, že Západ by mohl svrhnout jakoukoli proruskou vládu v regionu,“ říká Nižnikau. Z loňské vzpoury se podle něj žoldáci poučili a vědí, že jim hrozí smrt, pokud se vzepřou rozkazům z Kremlu.

Wagnerovce tu nechceme! Několik žoldnéřů po návratu domů krajané zabili

Wagnerovci by mohli sehrát roli v Bělorusku, i pokud by Lukašenko zemřel nebo jinak přišel o funkci. Podle Turarbekovové má Bělorusko stále „zapřísáhlé zastánce ruské světové ideologie“, jako je náměstek ministra Karpiankou, kteří „přemýšlejí o budoucnosti po Lukašenkovi a samozřejmě tuto budoucnost spojují s Ruskem“.

„Nikdy nevíte, co se s Lukašenkem stane, musíte být první v pořadí,“ dodává Nižnikau pro DW. „V Bělorusku nezůstalo dost žoldáků, aby mohli ovlivňovat dění,“ soudí ovšem exilový ministr Sachaščyk.