Vrcholné schůzky vedoucích představitelů států jihovýchodní Evropy se zúčastnil i americký viceprezident Joe Biden a předseda Evropské rady Donald Tusk.

"Nynější dramatická migrační krize představuje nebývalou výzvu jak z humanitárního, tak bezpečnostního hlediska. Vyžaduje dialog a dohodu o lepší ochraně vnějších hranici EU a podstatné snížení migračního tlaku na dotčené země," uvádí se podle agentury AP v deklaraci přijaté na závěr vrcholné schůzky.

Jednotlivé balkánské státy v průběhu současné migrační vlny obviňovaly své sousedy, že nijak nebrání přílivu běženců a migrantů na jejich území. Nejfrekventovanější současná migrační cesta přitom vede přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko do západní Evropy. Srbsko a Makedonie začaly minulý týden povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku.

Slovinsko, které je hraniční zemí schengenského prostoru, začalo na hranicích s Chorvatskem budovat plot s ostnatým drátem, avšak prezident Borut Pahor označil za prioritu dohodu s jižním sousedem.

Deklarace sice nestanovila žádná konkrétní opatření ke zlepšení situace na hranicích, avšak položila základy možné spolupráce. Konstatovala rovněž, že všechny zůčastněné státy by měly mít v zájmu míru a stability kdysi neklidného regionu možnost vstoupit do Evropské unie a NATO. Dosud jsou členy těchto organizací ze států bývalé Jugoslávie jen Slovinsko a Chorvatsko.

Bidenovu přítomnost na summitu média interpretují jako signál opětného zvýšeného zájmu USA o tento neklidný region, v němž příval běženců z Blízkého východu, Asie a Afriky vrátil do vztahů napětí. "Uprchlická krize vyčerpává (finanční) zdroje zemí v tomto regionu. Je jasné, že je třeba zlepšit přeshraniční spolupráci a sdílení informací pro řešení situace kolem proudících uprchlíků a zároveň zvýšit schopnost předcházet teroristickým hrozbám," řekl americký viceprezident.