Vyšynskyj podle ukrajinských vyšetřovatelů plnil pokyny Moskvy k záškodnickým informačním akcím, nejprve na podporu ruské anexe Krymu, později na podporu separatistů na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské tajné služby SBU k tomu disponoval částkou 53.000 eur (1,3 milionu Kč) měsíčně, zasílanou přes Srbsko. Financování kyjevské odbočky RIA Novosti údajně dosahovalo částky 100.000 eur měsíčně.

Rada Evropy ve středu vydala prohlášení, podle něhož "je znepokojena dopadem, který může mít opakované zatýkání novinářů na situaci se svobodou tisku na Ukrajině". Nad zadržením Vyšynského se pozastavila i organizace Human Rights Watch, která Kyjev vyzvala, aby okolnosti razie proti odbočce RIA Novosti vysvětlil.

Na kauzu RIA Novosti reagovalo i americké ministerstvo zahraničí. Jeho mluvčí Heather Nauertová prohlásila, že Washington "události v Kyjevě bere vážně" a vyzvala ukrajinské úřady, aby postupovaly podle práva, a to i s ohledem na mezinárodní konvence o lidských právech.

Nejkritičtěji se podle agentury AFP vyjádřila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V prohlášení uvedla, že je zadržením Vyšynského "hluboce znepokojena". Vyzvala Kyjev, aby respektoval mezinárodní standardy v oblasti svobody slova.

Vyšynského podle ukrajinských médií dopravili do jihoukrajinského Chersonu, kde má dnes soud rozhodnout o jeho vazbě.