Poslanci budou vybírat mezi vládní verzí novely a její zjednodušenou podobou, kterou navrhl ústavně-právní výbor. Dopady obou variant by měly být stejné.

Poměrně rozsáhlou novelu energetického zákona podepsal prezident Miloš Zeman v květnu. Regulační úřad upozorňoval na to, že novela od příštího roku podřídí jeho vedení zákonu o státní službě. Vedení v čele s Vitáskovou by prý skončilo a úřad by byl bez řízení. Bývalý náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc ale už dříve uvedl, že rozhodovací pravomoci předsedkyně zpochybňovány nejsou a stále by platilo, že předsedu úřadu jmenuje prezident.

"Jsem rád, že se mi dnes podařilo malou novelu energetického zákona bez připomínek protáhnout skrze druhé čtení ve sněmovně," uvedl k tomu ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Třetí čtení novely by podle něj mělo být na programu v týdnu od 8. prosince. "Existuje tedy reálná naděje, že období nejistoty by se mohlo podařit zkrátit na několik týdnů příštího roku. Vyřešil by se tak nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem," dodal Mládek v tiskové zprávě zaslané ČTK.

Zeman jednal ve středu s Vitáskovou a Mládkem ohledně sporu o vypsání podpory obnovitelných zdrojů energie. Podle Zemana, jenž by předsedkyni ERÚ mohl odvolat na návrh vlády, nepřichází odvolání v úvahu, údajně o tom ani nikdy neuvažoval. Také ministr předpokládá, že Vitásková své funkční období dokončí.

V důvodové zprávě nynější novely ministerstvo uvádí, že vznikem Rady ERÚ, jež bude úřad nově řídit až k srpnu 2017, nastane od příštího ledna nesoulad mezi účinností energetického zákona, zákona o státní službě a dalších doprovodných zákonů. Návrh proto účinnosti předpisů mění.

Rada ERÚ bude mít podle platné novely energetického zákona pět členů s pětiletým funkčním obdobím, jeden má být jejím předsedou. Předseda bude moci vést radu nejdéle tři roky. Členy a jejího předsedu bude nově jmenovat a odvolávat vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. V současné době jmenuje předsedu ERÚ prezident na návrh vlády, funkční období je šestileté.