Volby  do Evropského parlamentu příliš voliče netáhnou. Nejvyšší volební účast byla v roce 2019, kdy k volbám přišlo 28,72 procenta. Ve volbách v roce 2004 šlo o 28,32 procenta, v roce 2009 to bylo 28,22 procenta, v roce 2014 pouhých 18,2 procenta.

Jaký rozdíl oproti doposud posledním volbám v roce 2023, kdy si Češi potřetí zvolili prezidenta přímou volbou. Prezidentské volby 2023 se mohou pochlubit rekordní účastí. Už v prvním kole přišlo volit 68,24 % oprávněných voličů, což byla vyšší volební účast, než před pěti lety v druhém kole a nejvyšší účast od sněmovních voleb z roku 1998.

Druhého kola se pak zúčastnilo ještě o dvě procenta voličů více a účast se vyšplhala na 70,25 %. Více voličů hlasovalo pouze při volbách do Sněmovny v letech 1998 a 1996.

Historická volební účast

• Volby prezidenta
• Volby do Evropského parlamentu
• Volby do Senátu
• Krajské volby
• Volby do Poslanecké sněmovny
• Komunální volby

Historicky nejvyšší volební účast byla u voleb do Poslanecké sněmovny, hned prvních voleb v roce 1996 se účastnily více než tři čtvrtiny voličů.

Druhé nejpopulárnější jsou volby prezidenta. Ty zatím zaznamenaly největší zájem voličů během druhého kola v roce 2023, kdy přišlo volit 70,25 procent voličů. Kolem poloviny voličů obvykle přilákají komunální volby, při těch byla největší účast v roce 1994, kdy nové starosty vybralo přes 60 procent voličů.

Následují volby do Senátu, respektive jejich první kolo. V tom pravidelně odevzdá hlas v průměru 40 procent voličů. Průměrná účast v druhém kole ovšem v průměru nepřiláká ani čtvrtinu voličů. Ještě menší pak bývá účast během doplňovacích voleb, kdy se už čtyřikrát stalo, že k druhému kolu nedorazil ani každý desátý volič.

Ke krajským volbám pak dorazí v průměru kolem třetiny voličů. Nejvíce jich dorazilo v roce 2008, kdy se volební účast v krajských volbách jedinkrát překročila 40 procent. Nejméně voličů pak přišlo v roce 2004, kdy nová krajská zastupitelstva zvolilo jen necelých 30 procent voličů.

Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu

Do Evropského parlamentu se v České republice volí od roku 2004. Od té doby volili Češi europoslance zatím čtyřikrát. Nejvyšší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu byla v roce 2019, kdy k volbám přišlo 28,72 procenta.

Historická volební účast ve volbách do Evropského parlamentu

Nejnižší volební účast při Evropských volbách potom byla 18,20 procent. Průměr volebních účastí je potom 25,87 procenta.

Volební účast v krajských volbách

Nejvyšší volební účast v krajských volbách dosáhla na 40,3 procent. Nejnižší volební účast pak byla v roce 2004, kdy nová krajská zastupitelstva vybralo pouze necelých třicet procent voličů.

Historická volební účast v krajských volbách

Průměrná volební účast ve volbách do krajských zastupitelstev je 35,5 procenta.

Volební účast při volbách do Senátu

Volební účast při volbách do Senátu se částečně odvíjí od toho, které volby se konají ve stejný čas. První kolo se díky konání společně s jinými volbami pohybuje průměrnou účastí kolem 40 procent. Druhé kolo už tak oblíbené nebývá a v průměru k němu přijde necelá čtvrtina oprávněných voličů.

Ještě méně voličů se účastní doplňovacích voleb do Senátu, které se konají, pokud senátor nemůže dokončit svůj šestiletý mandát.

Historická volební účast v řádných volbách do Senátu

Navzdory obecným trendům se ovšem nejvíce oprávněných voličů dostavilo k druhému kolu doplňovacích voleb do Senátu v obvodě Trutnov v roce 2018, kdy přišlo volit necelých 60 procent voličů.

Pokud se podíváme pouze na řádné volby, byla nejvyšší volební účast ve volbách do Senátu v prvním kole voleb v roce 2010. Tehdy svůj hlas odevzdalo 44,59 procenta voličů. Nejnižší volební účast pak byla v druhém kole řádných voleb do Senátu v roce 2016, kdy volilo pouze 15,38 procenta voličů. 

Volební účast při volbách prezidenta

Prezidentské volby s přímou volbou se v Česku konaly zatím třikrát. Zatím nejvyšší volební účast při prezidentských volbách byla v druhém kole v roce 2023, kdy svůj hlas odevzdalo 70,25 procent voličů.

Historická volební účast při volbách prezidenta

Nejnižší volební účast proti tomu byla při druhém kole prezidentských voleb v roce 2013, kdy k urnám přišlo pouze lehce přes 59 procent voličů. Průměrná volební účast v jednotlivých kolech je pak 62,24 procenta.

Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny

Do Poslanecké sněmovny volili Češi celkem osmkrát. Nejvyšší volební účast byla během prvních voleb do Sněmovny v roce 1996, kdy k urnám přišlo 76,41 procenta oprávněných voličů. Naopak nejméně voličů přišlo v roce 2002, kdy svůj hlas odevzdalo pouze 58 procent voličů.

Historická volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny

Průměrná volební účast u voleb do Poslanecké sněmovny vychází lehce přes 65 procent.

Volební účast v komunálních volbách

Nevyšší volební účast v komunálních volbách byla 60,68 procenta v roce 1994. Nejnižší naopak v roce 2014, kdy nové starosty vybralo jen přes 44 procent voličů.

Historická volební účast v komunálních volbách

Průměrná volební účast v komunálních volbách je 48,17 procent.