Záhadná smrt v případu Kajínek: Policista z místa činu se zastřelil před propuštěním vraha
Sedmého ledna letošního roku se v malém bytě na Domažlické třídě v Plzni zastřelil Jan Felcman (✝52). Až do roku 1997 byl policistou na Obvodním oddělení Plzeň-Bory a jako první přijel na místo, kde prý Jiří Kajínek v květnu 1993 zabil dva muže a třetího zranil.
Na místo střelby do serpentin pod borskou věznicí dorazil 30. května 1993 Jan Felcman tři minuty po jejím ohlášení. Zavolal záchranku a výjezdovku, vyzpovídal svědky, kteří se k němu – když ze své skrýše v křoví uviděli policistu – přihlásili, a po návratu na služebnu o všem sepsal záznam, který později záhadně zmizel.
Řada lidí je přesvědčena, že někdejšího policistu Felcmana kdosi zabil nejen kvůli tomu, co o Kajínkovi věděl, ale i kvůli souvislostem, které případ má. Je mezi nimi i bývalá Felcmanova manželka Jarmila (63).
„Nikdy neuvěřím, že by si vzal život. Na to byl moc velký optimista,“ tvrdí paní Felcmanová. „A pak, měl novou partnerku a s ní sedmnáctiměsíční dcerku, plánoval budoucnost. Sebevražda je nesmysl, někdo ho zabil.“
Letošní sedmý leden si dodnes pamatuje do detailů. Jak říká, i přes rozvod k sobě měli blízko – jako by byli sourozenci. Navštěvovali se a viděli si takřka do talířů. Domek, kde Felcman žil, si totiž kdysi pronajala a nechala ho tam s jeho novou rodinou bydlet. Její dům je od toho pronajímaného jen pár desítek metrů. „Před vchodem měl vždycky zaparkovanou svoji fabii a já věděla, že je doma. Tak jsem tam často zašla,“ líčí paní Felcmanová. Sedmého ledna k večeru jí její bývalý volal a stěžoval si jako už mnohokrát na špatné topení, v jeho bytě byla zima a on chtěl, aby se s tím »něco udělalo«.
„Měl na druhý den objednaného topenáře a já o tom věděla, proto mi bylo divné, že volá,“ vzpomíná paní Felcmanová. Zarazilo ji i to, že její exmanžel hovořil pomalu, s přestávkami, a že kolem něj bylo naprosté ticho. „Vždycky jsem tam slyšela hrát televizi, ta byla puštěná nonstop, a ozývala se i jeho dcerka. Teď nic.“
VIDEO: Kajínek vyšel ven jen v tílku: Věci jsem rozdal vězňům, koupím si mobil
Zmíněný hovor se uskutečnil kolem sedmnácté hodiny. Krátce poté se Felcman zastřelil. Jeho partnerka, Miroslava S., v té době kouřila na zápraží, a jak později vypověděla do protokolu, uslyšela nějakou ránu, ale pozornost jí nevěnovala. Po návratu do bytu našla Felcmana v louži krve a v postýlce kousek od něj plačící holčičku.
Volala záchranku a pak i policii. „A tady začíná řetězec událostí, kterým nerozumím a které Honzovu údajnou sebevraždu fakticky popírají,“ rezolutně tvrdí paní Felcmanová.
Podivnosti
Nechápe totiž, proč Miroslava S. udala záchrance jinou adresu, než na které bydleli. „Sanitka zhruba dvacet minut hledala správné místo a mezitím Honza vykrvácel,“ říká jeho někdejší manželka. Ona sama přišla na místo kolem půl sedmé večer, chtěla se přesvědčit, jak to je s tím nefungujícím kotlem.
„To už Honzu odvezli, ještě před příjezdem policejní výjezdovky. Slyšela jsem, jak se policisté nahoře se slečnou Mirkou smějí. Ode mě nic nechtěli, tak jsem odešla.“
Podle jejích slov policisté odvezli mladou ženu i s miminkem ještě týž večer do Tachova, kde měla rodiče. „A já se do bytu pak podívala ještě jednou, s přítelem, Honzovým právníkem a mým synem. A pořádně jsme si ho, asi o půl jedenácté, prohlédli.“
Paní Felcmanová dnes už ví to, co tehdy, v lednu, vědět nemohla. Pátrala a pátrá s pomocí kamarádů i přátel mrtvého Jana po všem, co by případ – protože v sebevraždu opravdu nevěří – objasnilo. Podařilo se ji zjistit zajímavé věci, které jí utvrdily v tom, co ji napadlo už tehdy, v průběhu druhé návštěvy ve Felcmanově bytě.
„Byla tam obrovská louže krve, koberec jí byl nasáklý. Zřetelně jsme viděli, jak se některé krevní rozstřiky po zdech někdo snažil umýt buď hadrem, nebo houbou. Zarazilo nás, že policie nezajistila obsah odpadkového koše, a tak jsem to udělala já. Mám ho dodnes,“ říká paní Jarmila.
Podle ní ten den sněžilo a ona na místě, kde obvykle stával vůz jejího bývalého muže, uviděla tmavý obdélník, jen slabě pokrytý sněhem. Vůz našli pár dní poté přeparkovaný o ulici dál. „Podle mého někdo chtěl, abych za Honzou ten večer nepřišla, a tak vůz odstranil. Abych si myslela, že odjel, že není doma.“
Klíče od auta našla paní Felcmanová v náprsní kapse kožené bundy, visící ve skříni. „Ale Honza v ní nechodil, byla zima. Oblékal si modrou péřovku, co jsem mu dala k Mikuláši. V její kapse byly všechny klíče, až na ten od auta.“
Koženou bundu s kapucí nabídla opakovaně policii. Myslí si totiž, že vrah, který ji oblékl, aby připomínal jejího exmanžela, si kapuci musel dát na hlavu a mohl tam nechat pár vlasů, důležitých pro DNA. „Vyšetřovatel na to nijak nereagoval,“ tvrdí Jarmila Felcmanová, stejně jako na skleničku s cigaretovými nedopalky, které našla v odpadcích. Policie podle ní ani neprohlédla vnitřek přeparkovaného auta, nevzala otisky prstů, nechala vůz, jak byl. A tak na tom místě stojí dodnes…
VIDEO: Jiřího Kajínka těší, že lidé, se kterými se potkal, nevěří, že někoho zavraždil.
Jan Felcman nebyl – a to připouští i jeho bývalá žena – zejména v posledních letech žádným vzorem ctností. Měl dluhy, se svojí obchodní partnerkou prý připravili některé investory neúmyslně o peníze. Na druhou stranu měl ale podle paní Jarmily velmi zajímavé směnky na vysoké částky. „Dělal do spousty věcí, znal kdekoho, od lumpů a zlodějů až po hodně vysoko postavené lidi. Byl to ranař a na sebe by nikdy – natož před malým dítětem – ruku nevztáhl,“ tvrdí paní Jarmila.
Otazníky
Nedělní Blesk hovořil s lidmi, kteří Jana Felcmana znali. „Jako policajt byl za minulého režimu výborný. Po převratu pochopil, že se ti noví budou zbavovat těch dřívějších, a tak vzal nabízených čtrnáct platů a zařídil se pro sebe,“ řekl jeden z jeho dobrých známých.
Dodal ale mimořádně zajímavou větu: „Honza byl polda tělem i duší a opakovaně mi řekl, že se pojistil do budoucna. Pamatuju si to dodnes: Tady v Plzni byli svědci, kteří už nikdy nepromluví. Já ale mám pár věcí, které budou mluvit místo nich, když to budu potřebovat.“
Policie zatím prý řeší, jak je možné, že se na místě Felcmanova úmrtí nenašla nábojnice, a proč byla pistole, kterou se měl zastřelit, asi 1,20 metru od jeho těla a proč na ní nejsou žádné otisky prstů. Dokonce se začíná hovořit o tom, že Felcmana sice zabila pistole ráže 6,35, ale s vyměněnou hlavní a dosypaným nábojem, tedy takovým, do něhož byl dodatečně přidán střelný prach.
Státní zástupce JUDr. Libor Řeřicha, který policejní vyšetřování Felcmanova úmrtí dozoruje, Nedělnímu Blesku řekl: „Variantu o tom, že na místě jeho skonu byla další osoba, jsme ještě tak úplně neopustili.“ Možná, že je opravdu všechno jinak…
Jarmila Felcmanová by se ráda setkala s Jiřím Kajínkem. „Určitě bych mu měla mezi čtyřma očima co říci. Myslím, že by si to Honza přál.“ Nedělní Blesk se jejich schůzku pokusí zorganizovat.
VIDEO: Miloš Zeman při návštěvě Kuřimi vysvětloval, proč udělil milost Kajínkovi
A přítelkyni vycvičili u izraelského Mosadu, aby nepohodlnému svědkovi nejprve pro zamaskování povila dcerku a pak ho nemilosrdně odpráskla jako prašívého psa.