„Jsem vůl,“ říká z vězení syn režiséra Večerníčků Chaloupka! Jak ho pobyt za mřížemi poznamenal?

Jako malý kluk si Václav zahrál v oblíbeném večerníčku Méďové, které natočil jeho táta. Tehdy by ještě asi nikoho nenapadlo, že jednou skončí ve vězení. Jenže jak Chaloupek mladší už v minulosti přiznal, špatná společnost a problémy s alkoholem ho dostaly na scestí. „Nejsem alkoholik, pít nepotřebuji, ale když byl víkend, rád jsem šel s kamarády zapařit. Pak občas došlo k nějaké rvačce, které jsem se účastnil,“ svěřil se Václav. Právě pod vlivem alkoholu pak také došlo na loupežné přepadení, které ho dostalo do vězení. Původně měl strávit jen pět měsíců ve vazbě, ovšem krajský soud jeho trest zpřísnil.

Chaloupek se tak na tři roky ocitl v plzeňské věznici na Borech, kde spadá pod typ B, tedy výkon trestu s dozorem (lehčí případy a prvotrestaní). „Já jsem na cele o třinácti mužích a naštěstí je to takzvaně dobrá cela,“ uvedl pro Krimi-Plzeň.cz s tím, že ve vazbě mu sice dali posměšnou přezdívku Vydrýsek, ale zde se s žádnou šikanou ani s napadáním mezi vězni nesetkává. „Zkušenější vězni o tom hodně mluví a varují před tím. Nejhorší to mají takzvaní prasečkáři, tedy vězni, kteří jsou tu za ublížení dětem, a také se dost opovrhuje těmi, co ublíží bezbranným, třeba postiženým nebo seniorům.“

Chaloupkův syn lituje svých činů: Ve vazbě mi říkali Vydrýsku, mám problémy s alkoholem

Zato s vězeňskou zdravotní péčí není prý moc spokojen. „Hned po příchodu na celu jsem dostal nějakou vyrážku, objednali mě ke kožnímu lékaři, ale na pořadník musím čekat tři měsíce. Naštěstí mi dali nějakou mastičku, která trochu zabírá,“ říká Chaloupek, který za mřížemi pracuje na MEA (mechanizace a automatizace). Kvůli nočním službám se občas vyspí třeba jen dvě hodiny, přesto si možnost pracovat pochvaluje. „Jakákoli práce v base je důležitá,“ vysvětluje s tím, že si díky tomu sice něco vydělá, hlavní pozitivum ale spočívá v něčem jiném.

„Peníze opravdu nejsou ta pravá motivace, protože z výdělku se nám strhává vše, tedy strava, náklady na výkon trestu, případně i dluhy z civilu. Takže vám z hodinové mzdy zbydou asi 4 koruny. Hlavně vám víc utíká čas, protože pro normálního člověka je tu nejhorší ta ubíjející nuda.“ Obvyklý denní program vězňů totiž probíhá následovně:

• 5:45 – budíček

• 6:00 – nástup vězňů na chodbu a jejich počítání (tzv. sčíták)

• 6:30 – snídaně (např. pečivo, konzerva, salám, sýr apod.)

• 12:00 – oběd (např. omáčky s různou přílohou)

• 17:00 – večeře – (teplá či studená)

• 18:30 – počítání vězňů

• 21:45 - večerka

Pokud trestanec zrovna nepracuje, což je podle Václava v podstatě výsadou, mezi jídly a také mezi večerním sčítákem a večerkou má osobní volno, které může trávit třeba četbou či sportovními aktivitami. „Možná se zdá, že když tu máme tolik osobního volna, je to zábava. Ale naopak, je tu zoufale ubíjející nuda. Každá minuta se táhne desetkrát pomaleji než venku,“ uvádí Chaloupek. Vzápětí doplňuje, že stresující je i odloučení rodiny. „Nevíte, co se s vaší rodinou venku děje, vše se můžete dozvědět pouze prostřednictvím dopisů. Pokud vám někdo nenapíše, nedozvíte se prostě nic. Podpora rodiny je strašně důležitá a já ji díky bohu mám velkou.“

Václavův pobyt ve vězení ostatně jeho rodinu a zejména slavného tatínka dost zasáhl, přesto ho však nezatratili. „Samozřejmě mě strašně mrzí to, co udělal, ale je to můj syn, a proto za ním budu stát, dokud budu věřit, že si z tohoto vezme ponaučení a bude z něj rovný chlap,“ zhodnotil před časem situaci pro web Krimi-Plzeň.cz tvůrce oblíbených večerníčků s divokými zvířaty (například Vydrýsek, Madla a Ťap, Méďové atd.), který se v loňských volbách probojoval do Senátu, ale na konci roku se mandátu vzdal.

„Já měl perfektní dětství a fajn život, mám skvělé rodiče, které velmi miluji. Oni mi vždy dali to, co jsem potřeboval, tím ale nemyslím majetek nebo peníze, ale lásku a dobrou výchovu,“ vzpomíná Chaloupek mladší s tím, že loupežného přepadení, za nějž si odpykává trest, velmi lituje. „Zpětně mohu říct, že mě tahle část života mrzí a jsem vůl, že jsem si neuvědomil, že směřuji někam špatně,“ dodal Václav s tím, že svým vrstevníkům by rád vzkázal, aby nikdy neudělali „takovou hloupost“ jako on.