9°C
Uvádíme přepis rozhovoru s jedním ze zjihlých posluchačů:
Posluchač: Jirko, chtěl bych Ti něco říct.
Pomeje: Ano.
Posluchač: Jirko, víš…
Pomeje: Jen do toho, chlape.
Posluchač: Já…
Pomeje: Poslouchám Tě, chlape.
Posluchač: Víš Jirko, já tě mám rád.
Pomeje: Díky, chlape. To je skvělý, když chlap chlapovi řekne, že ho má rád.
Jiří Pomeje se snaží svým pořadem oslovit především řidiče kamiónů, proto nechává pouštět písničky žánru country. Texty písní jsou většinou o lásce, volantu, o lásce k volantu, a o lásce, které autor vzkazuje, že jede dál.
Do pořadu volají posluchači a děkují. Jiří si je získává nejen svým chápavým postojem k samotě, smutku a zoufalství různé hloubky, ale i svým zvláštním hlasem, který jemně osciluje mezi chrapotem něžně erotickým a hodně vychlastaným.
V rámci valentýnského vydání pořadu pouštěl Jiří Pomeje písně od své bývalé ženy Ivety Bartošové, konkrétně křehkou, ale táhlou „Léto nádherný, jenom jednou jsem to léto tančila“. Manželství Pomejeho s Bartošovou skončilo loni 18. října naprostým krachem. Pomeje po vyhazovu z Bartošové domku v Uhříněvsi bloudil po nábřežích a plakal velké, chlapské slzy. Pak odjel na loďce.
Při moderování se bývalý herec, o kterém se šuškalo, že dabuje pornofilmy, pouští kromě úvahách o tirácích a jejich tvrdém chlebu i do obtížnější témat, například filosofie.
„Chlapi a ženský mají to výhodu, že nejsou stejný,“ uvažoval nahlas Jirka. „Kdyby byli stejný, pak bych tu neseděl a neměl bych práci.“
Závěrem Pomejemu, který má po neúspěšném pokusu být filmovým producentem milionové dluhy, popřejme, aby mu nikdy nezaskočilo a aby jeho dálnice vedla pokud možno pořád rovně. Díky, Jirko. Mám tě rád.
