Proč je Česko popelnicí Evropy? O bezpečnosti potravin chatujte s europoslancem Pavlem Pocem

Díky za poslední komentář a využiji ho k rozloučení. Čas se nám nachýlil a už mně v redakci "pakují" od počítače. Takže díky za dotazy a zase někdy na shledanou. Pavel Poc

S tím, že si ČR snížila svoje normy nemá EU co dělat. EU stanovuje pro společný trh nejnižší možné ne nejvyšší požadavky. Obsah soli, obsah cukru, tím se zabýváme i ze zdravotného hlediska, chtěli bychom stanovit nějaké stropy. Je to pro lidské zdraví velmi podstatné, to máte pravdu. Jenže bohužel i zde, na jednu stranu lidi jaky Vy chtějí aby to bylo regulováno, jiní hlasitě protestují proti hloupé EU,která jim chce nařizovat kolik mají solit.

Ano, už jsem tu o tom psal. Existují na to průzkumy. Ovšem podstatné je, že poptávka kterou zadávají řetězce nákupčím nebo výrobcům VŽDY vychází z poptávky zákazníků. Nepleťme se, řetězce chtějí prodávat, a prodávat mohou jednoduše jen to, co zákazníci kupují. Případ, který popisujete, si dovedu představit, sám jsem kdysi podnikal, byť ne v potravinářství. Je na to velmi jednoduchý recept, který jsem kdysi párkrát použil Takového velkoobchodníka jsem prostě vyrazil ze dveří. Já rozhoduji o tom, co budu v mém kramku prodávat, a ne můj dodavatel. A když mi nechce dodat co já požaduji nebo to něčím podmiňuje, no tak ho prostě odmítnu. Druhý čeká za nejbližším rohem. Odpověď na poslední krátkou otázku bohužel nevím.

Odpovědi najdete výše v tomto chatu, nechci se opakovat.

Ano, bez výhrad. Vlády po roce 1989 systematicky omezovaly jak rozpočty, tak kompetence, počty inspektorů a laboratoří SZPI. Zdůvodňovalo se to obvykle snížením byrokracie a administrativy pro podnikatele a veřejnost tomu obvykle velice tleskala. Teď tatáž veřejnost čelí důsledkům. V tomto směru došlo opravdu k mnoha krokům zpět a bylo by na místě vrátit vše nejméně o 10 až 15 let zpátky.

Ano, kontroluje. Kdyby to nekontrolovala, tak by se na to nepřišlo. Ostatně za toto byla společnosti, která se toho dopoustila, uložena pokuta 1,2 miliónu korun a SVS učinila systémové změny v kontrolách aby se to neopakovalo. Je dobře si uvědomit, že v mnoha zemích obsah antibiotik v medu není problém, v zemích EU a tedy i v ČR je to naštěstí zakázáno.

Bohužel ani moc ne. Trvanlivé potraviny jsou trvanlivé proto, že se do nich přidávají aditiva, která tu trvanlivost zaručují. Tedy často hodně nenasycených mastných ksyelin, benzoáty sodný, dusičnany a dusitany do uzenin a tak dále a tak dále. Je celkem logické, že pokud má nějaké látka omezit například množení bakterií, tak asi není moc zdraví prospěšná. U některých látek hrají roli další metabolické procesy, benzoát draselný je fajn, dokud se nepotká s vitamínem C, to pak v kombinaci vznikne benzen a to už je karcinogen. Takže výrobce může učinit opatření, že takovou marmeládku zbaví vitamínu C. Jenže proč ji tedy pak jíst ...

Tak to gratuluji a ať Vám to vydrží! Problémy s uzeninami jsou tři. Jednak obsah benzpyrenů v důsledku uzení, benzpyreny jsou karcinogenní. Jednak obsah dusičnanů a dusitanů, první se přidávají kvůli barvě, druhé kvůli trvanlovisti. Jenže na konci během vaření, z nich vznikají karcinogenní nitrosaminy. Tak to prostě je a člověk by to měl vědět. Nemusíme nakonec uzeniny jíst výhradně, že ano. A abych Vás uklidnil, s vědomím, že to je za týden jeden jediný, jsem si dneska taky k snídani dal párek. Ale vím, že není příliš zdraví prospěšný a tuto potravinu se snažím maximálně omezovat.

To je asi spíš tak zvaný glukózo fruktózový sirup, je to levná náhražka za cukr, není zdravotně sama o sobě nebezpečná, ale dodává do organismu velmi rychle energii, kterou organismus hodně přemněňuje na tuk, protože ji v běžných podmínkách nedokáže spotřebovat tak rychle jak je dodávána. WHO doporučuje nepřekročit hranici 10% z denního příjmu potravin, já bych doporučil ještě méně, s výjimkou nějakého sportovního výkonu, kdy fruktózové tablety mohou sloužit pro okamžitou obnovu energie.

Jak které. Taky někdy trpím určitou nostalgií po některých druzích sýra, ale rozhodně bych to negeneralizoval. Zase tak moc se toho o potravinách nezkoumalo a nevědělo, dnes má spotřebitel daleko víc informací než tehdy, takže má na co nadávat, a samozřejmě možnost si vybrat. Ale v té druhé části máte samozřejmě pravdu. Markety bojují o spotřebitele v nejnižší cenové hladině a tím pádem zadávají výrobu nekvalitních potravin. Pomohlo by zavedení norem, které u nás už kdysi byly. Rádi bychom takové normy zavedly pro celou EU, ale zatím kvůli kompetenčním omezením nemůžeme. Není ale problém, aby na základě tlaku spotřebitelů takové normy zaveld členský stát sám a určil například nejnižší povolený obsah masa v masové konzervě a podobně. Ale znovu podotýkám, není třeba kupovat nejlevnější "hnusy", nechte je na pultech a oni je přestanou nabízet. Takhle je to jednoduché.

Protože je tam nákupčí nakupují. Co se týká masa, tak nevím, pro půlku Německa se vyrábí masou v České republice, v masokombinátu Kauflandu v Modleticích, je to maso nakupované v České republice a z malé části i v Polsku nebo v Rakousku. Stejná kvalita jde do celého řetězce bez ohledu na zemi prodeje. Osobně jsem se tam byl podívat. A co se týká skutečnosti, že opravdu existují potraviny a výrobky, které jsou v Německu lepší a levnější, tak to za nás žádný zákon nevyřeší. Musíme ty nekvalitní prostě nekupovat, za nimi přijdou kvalitní pokud ten výrobce bude chtít u nás prodávat. A nakonec, kvalitu potravin mají v působnosti samy členské státy Unie a za žádnou cenu ji nechtějí na Unijní úroveň předat. Jistěže by se nám líbilo harmonizovat tyhle věci pro celý společný trh. Zatím nesmíme, členské státy to nedovolí.

Například do žvýkaček, do light nápojů, tato látka je používána jako sladidlo v 90 zemích kde je povolena ve velkém rozsahu. Je to velmi kontroverzní látka, podléhá tepelnému rozkladu, a jejímy metabolity jsou metylalkohol, formaldehyd a kyselina mravenčí, což jsou všechno jedovaté nebo neurotoxické látky, schopné vyvolat mnoho problémů. Z těchto látek vyplývá zdravotní riziko aspartamu. V EU jsme (míním Evropský parlament) dost silně protestovali proti jeho autorizaci, nicméně členské státy na ní trvaly. Aspartam je rozhodně nebezpečný pro lidi s fenylketonurií, (vrozenou poruchou metabolismu) protože obsahuje fenylalanin. Kdybych měl mluvit o škodlivosti a chtěl se vyhnout soudům od producentů, tak řeknu pouze to, že se celkem úzkostlivě sám výrobkům obsahujícím aspartam vyhýbám. V tuto chvíli tedy neexistuje zákaz této látky a není naděje na jeho rychlé zavedení, nicméně zde spotřebitelské preference zmůžou víc než legislativa. Například v USA aspartam nenajdete v PepsiCole, protože to spotřebitelé prostě nechtěli kupovat.

Nemohu. Je mi také osobně líto, že po roce 1989 (připomínám, že do EU vstoupila Česká republika 15 let poté) se v mnoha ohledech změnila struktura českého zemědělství směrem, který není příliš racionální. Proč tomu tak bylo, na to by museli odpovídat jiní. Co se týká dovozu z Polska, tak z Polska se dováží jak velmi kvalitní potraviny, tak, jak Vy říkáte "humus". Záleží na nákupčích. Ostatně i u nás se vaří někde skvělé pivo, někde se dává do kořalky metanol. Kvalita či nekvalita není specifikum žádného národa. Frima, která míchala koňské maso do karbanátků byla Francouzská, stejně jako ta, která namlela sklo do černé kávy. V Německu byly problémy se záměnou potravinového oleje za mazací a tak dál. Je třeba za kvalitu a bezpečnost potravin bojovat pořád a všude ale každá válka je předem prohraná, když nebojujete proti nepříteli ale proti duchům. V tomto případě jsou nepřítelem nepoctiví výrobci a duchem je představa nějaké národní identifikace s kvalitou nebo nekvalitou.

Mám hodinu, ne týden :-) :-) ne, promiňte, nechci tu otázku shazovat. Když bych měl odpovědět za sebe, tak hlavní problém vidím v obsahu pesticidů a ve vysoko nastavených limitech pro jejich rezidua (zbytky) v potravinách a v obsahu látek, které nejsou nijak podchyceny a regulovány, například endokrinních disruptorů.

To je moc obecně položeno. Jak jaké máslo a jak jaký margarín. Osobně bych před ztuženými tuky také dal přednost přirozenému tuku, jednak kvůli chuti, jednak kvůli obsahu transmastných kyselin. Na druhou stranu, existují i velmi kvalitní rotlinné tuky, které mohou být z dietetického hlediska lepší naž máslo, zejména pro někoho, kdo má například zvýšený cholesterol a podobně. V rámci EU v tomto směru pracujeme na legislativě, která by problém se ztuženými tuky řešila nastavením limitů pro obsah transmastných kyselin.

Nikdo nemá patent na poctivost, ani včelaři ne. Buďme rádi, že v Evropské unii a tím pádem i v ČR je přítomnost antibiotik v medu zakázána a podléhá pravidelnému monitorování. SVS uložila Včelpu pokutu 1,2 miliónu korun a provedla některé systémové změny v kontrolách aby podobným případům zabránila.

Ne, je to klidně možné. Každý prodejce nebo výrobce má vlastní požadavky na složení potravin. Klidně se to mohlo stát. Bohužel, jestli na výrobku byl uveden obsah tuku, jestli byly informace v pořádku, výrobce se ničeho nedopustil. Pokud by to byla dokonce stejná značka, pak by mohlo jít o klamání spotřebitele, ale i v tomto případě se výrobci vymlouvají na chuťové preference v jednotlivých zemích. Evropský parlament proti tomuhle protestuje neustále, ale bohužel členské státy Evropské unie odmítají kvalitu potravin podřídit evropské harmonizaci a tuto kompetenci si žárlivě střeží. Vadí mi to opravdu hodně.

Ano, je opravdu v mnoha potravinách 80% se využívá v potravinářství. Na potravinách musí být obsah palmového oleje na základě evropské legislativy naštěstí povinně uveden, takže se jim můžete vyhnout. Je ale také v průmyslových výrobcích a samozřejmě je využíván k produkci biopaliv. Co se týká škodlivosti, palmový olej obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, které jsou spojovány se vznikem aterosklerózy, ovlivňuje množství cholesterolu v krvi a poměr "dobrého" a "špatného " cholesterolu. A samozřejmě produkce tohoto druhu oleje podstatnou měrou přispívá k ničení plic planety - deštných pralesů, tím pádem k likvidaci zvířat a rostlin které tam původně žily. To se sice zdá daleko, ale ovlivňuje to i nás tady v Evropě. Pro představu, kvůli palmě olejné mizí tak asi 300 fotbalových hřišť pralesa za hodinu.

V Evropském parlamentu jsme prosadili, aby byla informace o obsahu palmového oleje na potravinách povinně uváděna. Přestane se používat tehdy, až spotřebitelé, což je v současném ekonomickém uspořádání světa ta nejmocnější síla, přestanou výrobky s palmovým olejem kupovat.

Naopak. Rakovinou tlustého střeva se zabývám od roku 2010, dokonce jsem v Evropském parlamentu prosadil písemné prohlášení o boji s touto nemocí, v České republice pořádám pravidelné konference o rakovině tlustého střeva s Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, Evropskými gastroenterology a neziskovou pacientskou organizací ECL. Česká republika má smutný rekord u mužů, u žen je na tom hůř Maďarsko ( nebo naopak, nechytejte mně prosím za slovo :-) ). Jenže skoro stejná čísla najdete v sousedních regionech Rakouska a Německa. Kdyby to bylo tak prosté, že by šlo o důsledek nějakých potravinových preferencí, regionální kvality nebo zvyků, bylo by v podstatě vyhráno. Jenže, bohužel, není. V tuto chvíli není známo, proč se napříč Evropou táhne pás obrovského výskytu tohoto typu rakoviny. Iniciovali jsme vědeckou studii na toto téma, nyní se hledá financování na evropské úrovni. Pokud se ukáže, že jde o nějaké zavinění, jistěže by z toho měla být vyvozena trestní nebo jiná zodpovědnost, na tuto nemoc ročně umírá 150.000 Evropanů, což je strašlivé číslo. Ale příčinu budeme muset teprve najít. Já osobně mám tajný typ, a to je používání některých nebezpečných herbicidů. To je totiž v zásadě to jediné, co mají například právě sousední regiony v ČR, Rakousku a Německu jednoznačně společné.

Přestože to asi hodně lidí neocení, souhlasím s Vámi. I v Polsku se vyrábějí velmi kvalitní potraviny a i u nás se vyrábějí potraviny velmi slabé. Existuje na to celkem dost dokladů a spotřebitelských testů. Když sleduji některé informační systémy Evropské unie, týkající se například bezpečnosti potravin, tak bez diskuse občas vyrobí "šmejd" naprosto kdekoli, toto není nic národně specifického.

Ošemetná věc. Informace od zákazníků samozřejmě existují, především ve formě průzkumů. Jenže, bohužel, narazíte na něco, co je krajně nepříjemné, a to že zákazníci něco jiného odpovídají než co pak dělají. Viděl jsem na toto téma průzkum v jednom z Českých krajů. Osmdesát procent zákazníků tvrdilo, jak dává přednost kvalitě a českému původu. Jenže v realitě pak vše vypadá jinak. Prakticky jedinou preferencí při skutečném provádění nákupu je cena a "slevy". Taková je realita u nás. Souvisí to podle mně s předchozí otázkou. Je to dáno nízkou kupní silou a to se musí změnit především. Vyšší platy = vyšší požadavky na kvalitu zboží a víc času na získávání informací.

Dobrý den, přijel jsem do redakce trochu předčasně, tak máme alespoň víc času. Ano, souhlasím s Vámi bezvýhradně. Neexistuje žádná aktivní selekce z hlediska vývozu, myslím tím, že by do prodejní sítě v ČR někdo aktivně sypal něco čeho se chce zbavit. Existuje ale aktivní nákup laciného zboží a bohužel i jeho produkce pro náš trh, který má jako hlavní preferenci cenu. Skutečně se stejně jako Vy domnívám, že je absolutně nezbytné aby konečně začala růst úroveň kupní síly, pak se změní spotřebitelské preference a tím i sortiment směrek ke dražšímu a kvalitnějšímu zboží..