18°C
ONLINE CHAT
Dobry den,je mi 43.let a 2.roky jsem byla psychicky i fyzlcky tyrana svym synem.Nyni syn ve vykonu trestu,za 4.mesice propusteni.Jak se zabezpecit,aby se to neopakovalo,uz ted mam obavu.Dekuji(Daniela)
Dobrý den, potřebovala bych vědět víc informací - zda s Vámi syn z výkonu trestu komunikuje, zda projevuje lítost, bydlí s Vámi ve společné domácnosti atd. Když dítě vztáhne ruku na vlastního rodiče, je zřejmě nízká pravděpodobnost, že ho výkon trestu změní, natož bez odborné pomoci. Pokud je syn u Vás přihlášen k trvalému pobytu, bylo by asi rozumné mu ho zrušit a udržovat si od něj odstup a v žádném případě jeho násilnické sklony nepodceňovat. Dobře funguje, když má člověk přátele, které může kontaktovat v případě, že se cítí ohrožen. Pokud o násilníkově chování nebo sklonech je informováno širší okolí, nebudete v takové izolaci a on ztrácí pole působnosti. Domnívám se, že ve Vašem případě Vám svou podporou nejvíce může pomoci okolí, tedy členové Vaší rodiny a přátelé.
Vy žijete v amerike, tak ako chcete radiť českým ženám? Podľa tých rad, ktoré ste už dali, nemáte ani potuchy ako na to. Lebo tieto ženy potrebujú konkrétnu radu a nie "obráťte sa na niektorú organizáciu". Musíte napísať na ktorú a v akom meste, inak tieto drísty nemajú žiadnu cenu. (eva)
Dobrý den, lidé mají stejné problémy v Čechách i v Americe, ale tam mají delší zkušenost s odtabuizováním tématu domácího násilí a otevřeněji o něm hovoří. Z krátkého dotazu se nedá navrhnout komplexní řešení situace, protože jednoduchá řešení neexistují a často se jedná o dlouhodobější proces. Například krizová intervence u psychologa trvá deset týdnů a nedá se poskytnout na několika řádcích. Nejdůležitější je mít motivaci a sebrat odvahu situaci řešit a hlavně si uvědomit, že ve vztahu existuje závažný problém. A to je smysl dnešního chatu.
Dobrý den, jaký je váš názor na fyzické tresty dětí? S manželem kvůli tomu máme spory a hádky. Náš syn (13 let) se manžela bojí nebo spíš má k němu respekt,autoritu,ale se mnou si dělá co chce.vůbec mě neposlouchá,odmlouvá,vysmívá se mi a krade mi peníze z kabelky. Já ho za to občas seřežu,zfackuju a manžel mi pak nadává že jsem krutá a že jeho dítě nikdo mlátit nebude. já si ale myslím že když to nejde po dobrém tak to prostě musí jít jinak a to bitím dokud se kluk nesrovná.?(Vlaďka)
Dobrý den, ačkoliv nejsem velkým zastáncem fyzických trestů, uznávám, že jsou situace, kdy plácnutí dítěte na zadek může být nejjednodušším řešením. Fyzicky trestat třináctiletého syna mi ale už moc vhodné nepřijde, vypadá to, že máte v rodině celkově problém s komunikací a to žádné bití nevyřeší. Kažfé dítě potřebuje mít režim a řád a vědět, co se od něj očekává - a to musí být dané, nesmí to být různé od každého z rodičů. To mu dává pocit jistoty a bezpečí v rodině. Lépe než fyzické tresty často fungují naopak pozitivní motivace, otevřená komunikace s dítětem a budování vzájemné důvěry. Dítě, které se chová jako váš syn, se většinou snaží upoutat Vaši pozornost a něco od Vás potřebuje. Zkuste s ním pro změnu trávit víc času a pozorněji mu naslouchat, dokud máte ještě možnost a čas to změnit.
Můj partner je skvělý a pohodový člověk. Problém nastává,když mu nejsem po vůli v sexu. Chce to dělat pořád a někdy i dost šílené praktiky, mám s tím problém. On pak na mě křičí že sem frigidní a že mu musím dát co on po mně chce jinak, že si to najde jinde. Přijde mi to jako vydírání..pak celé dny pláču a radši to píště udělám než abych zase poslouchala nadávky a výčitky. Poraďte,je to týrání?(Petra V. )
Dobrý den, Vámi popsaná situace poukazuje na pravděpodobnost, že se jedná o sexuální násilí. Při sexu platí, že by z něj měli mít potěšení oba - pokud jednomu z partnerů nejsou některé praktiky příjemné, neměl by jej partner do nich nutit. Samozřejmě záleží hlavně na dohodě a vzájemné komunikaci, ale pláč, nadávky a výčitky do sexu určitě nepatří. Asi bych přemýšlela nad návštěvou sexuologa nebo psychologa, se kterým si můžete o problému otevřeně popovídat a následně se rozhodnout k řešení. Hezký den.
Dobrý den, dcera (22let) skoro 4 roky chodila s partnerem, poslední 3 měsíce vztahu ji fyzicky napadal, před tím ji urážel a ponižoval. Proto s ním vztah ukončila. Teď jsme se však dozvěděli, že ji kontaktuje, slibuje a maže med kolem pusy, a že ona ho navštívila. Ona však tvrdí, že se k němu nevrátí. Můžeme ji, jako rodiče nějak pomoci, nebo to máme ignorovat, ať si to vyřeší sama? Nechceme o ni přijít, ten měsíc, co byla doma, tak byla úplně jiná, v pohodě, v klidu. On na ni nemá dobrý vliv, ale ona to asi nevidí.(Jitka)
Dobrý den, pokud se Vaše dcera chce vrátit do takto konfliktního vztahu, může mít problémy se sebevědomím a může jí lichotit zvýšená pozornost, kterou násilníci projevují. Nejlépe jí asi můžete pomoci tím, když ji budete ubezpečovat o jejích kvalitách i o tom, že ona si zaslouží, aby se k ní partner choval vždy s respektem. Nemůžete ji do ničeho dotlačit, ale můžete jí pomoci si uvědomit svoji vlastní hodnotu - pak bude mít dost sebevědomí na to, aby nesetrvávala nebo se nevracela do vztahu, ve kterém je ponižována. Hodně štěstí.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, žiji s manželem již 11 let, máme dvě děti a můj muž je ten tip člověka který vše řeší křikem, výčitkami. Vytočí ho, že je a nebo není zaplá myčka..prostě každonenní činnosti spojené s výchovou dětí a běžným chodem rodiny.Když křičí, dokáže na mě řvát 1,5hod. v kuse kdy vyjmenuje vše co se za poslední roky stalo, nestalo i rodinu..řve i na děti..a urážkama nešetří.Už půl roku mi vyhrožuje rozvodem.Teď jsem si našla přítele a hádky vygradovali v držení doma(nikam mě nepustí).Mám na rukou modřiny jak jsem se bránila..vzbudil mě ve 4 ho.ráno a praštil mě 2*polštářem přes hlavu a vytáhl mě násílím z domu a vyházel mi věci před dům..zhoršuje se..jak mám postupovat...chce se rozvést a pak mi tvrdí že máme být spolu dál ale já vím, že se nezmění..když už se domluvíme tak to změní..mám jít pryč i z dětmi..nevím jak dál??Děkuji za odpověď...(Eliška)
Dobrý den, ve Vaší situaci bych v každém případě došla na policii nebo alespoň nějakým způsobem zdokumentovala stopy po násilí. Takto napjatá situace zřejmě nemá smírné řešení a setrváváním ve společné domácnosti můžete riskovat přinejmenším své zdraví. Také pro Vaěe děti je současná situace velmi negativní a zároveň jim dává špatný příklad pro jejich budoucí partnerské vztahy. 9 z 10 obětí domácího násilí zažije podobné chování ve své původní rodině a čím méně je budete této situaci vystavovat, tím více snižujete možnost, že budou podobné modely chování opakovat ve své dospělosti. Pokud potřebujete konkrétní rady, obraťte se buď na organizaci, která se v místě Vašeho bydliště domácím násilím zabývá nebo navštivte náš portál - www.casrobinsonu.cz
Dobrý den před 4 roky jsem musela utéct i s dětmi od přítele, jelikož mě začal surově a to i před dětmi. Co bylo pro mne bylo nejhorsi já a naše malé děti jsme museli odejit z mého vlastního domu i když jsem byla na policii jak doma, měla štosy papíru od doktorů a zápisu na policii stále to nebylo domácí násilí, každé nové udání, které jsem učinila vždy dopadlo stejně, poicista začal citovat zákoník. Tak, že bývalý nemusel nic já jen dokazovala a akorát mě to vyčerpávalo. A závěr město dostalo od bývalého 5x po 4000,-kc, a já, které se to týkalo ani korunu. My jsme museli utéct zajistit si nové bydlení, nové věci, protože k těm co jsme měli jsme se nemohli dostat vyměnil zámek. Musí, moc poděkovat cizím lidem, kteří mě a dětem moc pomohli, moje rodina mi 4 roky nevěřila, dokud nenaflakal dluhy. A OSPOD sociální pracovnice velmi mladá. U soudu o děti jsem musela furt něco dokazovat a on jen lhal i přes prokázanou lež museli děti 4 a 6 snášet střídavou péči oni k tyranovi museli, než byla po roce zrušena.(Šárka)
Dobrý den, je mi líto, že jste musela projít tak smutnou zkušeností, která bohužel není ojedinělá. Jedním z cílů Času Robinsonů je informovat o tom, jaké možnosti řešení situace jsou i v jiných zemích, především v USA, kde žiji a snažit se o zlepšení podpory obětí, zejména s dětmi, i u nás. I z toho důvodu jsem napsala román Čas Robinsonů, který popisuje podobný osud rodiny s dětmi, jaký jste zažila i Vy. Čím více budou lidé sdílet své zkušenosti a informovat o problému, tím méně bude tabuizovaný a tím větší je naděje i na zlepšení českých zákonů. Přeji Vám hodně štěstí do budoucnosti, protože si ho opravdu zasloužíte. Hezký den.
Dobrý den, muj exmanžel,mne šikanuje vydíra psychicky a počas manželství mne i fizicky napadal,dnes je to to porad verbalni vulgarne napadání, anebo posílani sms sprav.Prosím jaký název by ste tonu dali a kde mám hledat pomoc.
dekuji s pozdravem Míša(Míša Kolarova)
Dobrý den, pravděpodobně se jedná o formu psychického násilí a stalking. V každém případě se můžete s důvěrou obrátit na některou z organizací, která se domácím násilím zabývá a která Vám může pomoci situaci řešit, případně se obraťte přímo na policii. Hodně štěstí.
Dobrý den, jak posuzujete skutečnost, že policisté školení v Bílém kruhu bezpečí jako "Odborník s DN" a "Odborník s DN 1" jsou schopni zvládnout školení BKB a nějaké jejich zkoušky.
Ovšem ve skutečnosti jsou policisté tak tupí, že nejsou schopni zvládnout českou gramatiku a nejsou schopni pořádně sestylizovat českou větu.
Jak idiot, který neumí česky může zvládat zkoušky v BKB?
Mluvím konkrétně o paní vrchní inspektorce Evě Chábové, MOP Mukařovského, Praha 13.
Předem děkuji za odpověď.(Kolompár)
Dobrý den, pro odpověď na Vaši otázku nejsem dost kompetentní. Hezký den.
Dobrý den. Byla jsem psychicky týrana před 15 lety. Vždy když mám pocit že už je to za mnou projeví se nějaká emoce a všechno se vrátí. Stačí aby se mnou partner nesouhlasil, někdo projevil jiný názor než mám já nebo aby byla jiná žena ve společnosti středem zájmu namísto mě a hned se strašně stydím. Mám pocity velkého zahanbeni, ponížení a cítím se jako nula bez sebemenší inteligence. Je to nějaký postraumaticky syndrom? Co s tím? (Iva)
Dobrý den, podle Vašeho popisu se zřejmě jedná o nějakou formu posttraumatického syndromu, který je u obětí domácího násilí bohužel velmi častý. Doporučila bych se obrátit o pomoc k psychologovi. Patnáct let je dlouhá doba a je zbytečné, abyste se dál trápila. S odbornou pomocí to určitě zvládnete. Hodně štěstí.
Dobrý den,je mi 24 let a s přítelem mám 3 letého syna.Můj přítel mi všechno zakazoval,například se vidat s přáteli.Musela jsem byvat stále doma a hlídat syna,zatím co můj přítel se chodil bavit.Můj bratr bydlí u lesa.Jednou jsem za ním šla na pokec a na cigaretu,když sem kouřila,zjistili jsme,ze nás sleduje z lesa,naproti domu.Je to půl roku,co me nutil k oralnimu sexu,když jsem mu rekla,ze to nechci,byl strašně dotčený,brecela jsem,ale mu to bylo úplně jedno.Je to čtvrt roku,co jsem od něj odešla i se synem.Bydlím ted u své maminky,poznala jsem nového přítele,o něco staršího,než sem já.Jenomže nejhorší je,ze je to mého bývalého přítele kamarád.Můj bývalý přítel mi ale stále nedá pokoj.Okolo me práce projíždí autem každý den,i několikrát.Přijde mi,ze mi dělá jen naschvály,nedokáže uznat to,ze jsem odešla kvůli jeho chování,myslí si,ze jsem ho opustila kvůli jeho kamaradovi.Je to boj,ale vůbec netuším,jak už se ho zbavit.(Kristyna)
Dobrý den, pokud vás váš přítel bude sledovat a obtěžovat i nadále, asi by bylo dobré obrátit se na policii. Ale je taky možmné, že se s tím jen neumí srovat a časem ho to přejde. Čtvrt roku není zase tak dlouhá doba.
Kamarádka má přítele, který jí opakovaně říká,jak se má oblékat,jak má chodit nalíčená, co si má dát k jídlu. občas mu ujede ruka a kvůli nějaké blbosti jí bouchne třeba do stehna (asi aby se modřina dala maskovat). snažím se jí vysvětlit,že to je asi špatně,ale ona ho prý miluje a nevadí jí to.on se jí totiž pak vždy omlouvá a přichází hezká část usmiřování. může se takové chování časem zhoršit?partner si velmi přeje mít s kamarádkou rodinu. (sandra s. )
Dobrý den, je vysoce pravděpodobné, že se situace bude zhoršovat, zejména ve chvíli, kdy ji k sobě bude mít připoutánu dítětem. Doporučovala bych kamarádku varovat, ale zejména jí vyjádřit svou podporu pro případ, že bude s něčím potřebovat pomoci. Mnohou radu a informace můžete obě najít na našem portále: www.casrobinsonu.cz
Dobrý den, můj manžel je tři měsíce v absolutním klidu, vše funguje a pak ho chytně šílený rapl. Zatím vztek nikdy neobrátil proti mně nebo dětem, ale je to strašně nepříjemné. Děti se pak bojí, co bude. Je to signál budoucího násilí? Dětem je 6 a 8. Díky, Kamila(Kamila)
Dobrý den, pokud Váš manžel vybíjí svůj vztek například na zařízení bytu nebo Vašich osobních věcech, jedná se bohužel o formu domácího násilí a může být jen otázkou času, kdy svůj vztek obrátí proti Vám nebo vašim dětem. V každém případě byste měla věc zkonzultovat s odborníkem na domácí násilí - neodkládala bych to.
Dobrý den,
jsem odpůrcem domácího násílí, nikdy bych nevztáhl na ženu ruku, jednou jsem měl kvůli tomu potyčku s mým kamarádem, protože se mi nelíbilo jeho chování k jeho partnerce. Druhá stránka je, že když vidím chování žen k mužům.. žádná sláva to není, to mi věřte a kolikrát se těm mužům se slabší povahou nelze divit ke zkratovitému jednání. Jen chci upozornit, aby se nevidělo jen A, ale i B.
Díky(Standa)
\Dobrý den, samozřejmě, že násilmíkem ve vztahu může být i žena, která může psychicky deptat partnera až do situace, kdy on má nutkání na ni vztáhnout ruku, ale musí si uvědomit, že ta situace se dá řešit jiným způsobem. Násilí není nikdy akceptovatelné. Každý může z takto konfliktního vztahu odejít. Děkuji za Vaši připomínku, od začátku naší činnosti zdůratzňujeme, že nám nejde o násilí na ženách, ale násilí ve vztazích obecně.
Zdravim,snad poradite,zatim nikdo neporadil!Ziju z z nedostatku financi u tyrana,mlati kme,nadava rika ze detem najde jinou lepsi mamu coz uplne depta!Mame spolu dve dcerky,rok a dva a 4 mes.Nejhorsi je ze t po kazdy dela pred nima a oni jsou z toho strasne vydeptany,pak jsou roztekany a strasi dreku postvava proti me!!!!!Nejhorsi je,ze kdyz je smnim vzdy se jim stane nejaky uraz.Chci od nej odejit,ale nemam kam,nedava mi penize,nekdy nam zakazuje chodit ven,muzem jenm s nim!Mam rodicovsky prispevek 3800,-to je vse on mi nedava ani korunu,takze vzdy cekame jestli neco koupi!!!!!!!!!Co mam delat????On si dela comchce a pak jestemprijde a sikanuje nas doma!Je ste ke vsemu kazdou chvilku jinou znamost,citim se dost ponizene,nikdy jsem nemela takovyho nasilnika!!!!Co mam delat,uz to jde do extremu,do azilovych domu!se mi nechcembrat deti,protoze co pak po roce?Kam pak s nima pujdu???Chceme hlavne klid,ted ani zadny chlap me nebude chtit,takze on bude porad na koni,jinak vyhrozujejeste mi vyhrozuje ze me zabijekdy(Maruska)
Dobrý den, všechno je lepší, než vztah, v němž právě žijete. Už kvůli Vašim dětem. Bylo by dobré najít odvahu a odejít do toho azylového domu - rok tam Vám dá dost prostoru k rozmyšlení se, jak s životem naložit dál. Kvůli dětem by bylo dobré po jakémkoliv konfliktu okamžitě dojít na policii, protože pravděpodobně budete později u soudu potřebovat důkazy o chování tyrana. Hodně štěstí!
Dobrý den, jsem ráda za možnost poradit se s Vámi. Přemýšlím nad tím, zda pokračovat ve vztahu nebo odejít. Přítel je rodinný typ, máme společné zájmy, priority a cíle ve vztahu a v životě. Nicméně občas shazuje mé aktivity a kroužky (například sport), rád kontroluje, co dělám a kde jsem. Je dominantní, některé věci týkající se pouze mě musí nejdříve schválit on. Je velký cholerik a byly i okamžiky, kdy jsem se bála o život (nevím, kam až ve svém rozčilení může zajít). Aby dosáhl svého cíle, uchýlí se ke slibům, které ihned po dosažení cíle popírá (nejspíše určitý způsob manipulace?). Často kritizuje, svoji chybu však nikdy nepřipouští, nikdy se neomlouvá, vidí se v tom nejlepším světle. Tvrdí, že už jiného, který by měl tak rád jako on, nenajdu (neexistuje), a že nikdy nikoho neměl tak rád. Neznám ho ještě tolik a nevím, jak se rozhodnout. Děkuji za radu.(Aneta)
Dobrý den, jistě by bylo dobré si o Vaší situaci popovídat s odborníkem, ale podle Vašeho popisu - zejména pokud máte obavy o své zdraví nebo dokonce i život - by zřejmě nebylo rozumné v podobném vztahu pokračovat. Určitě se nebojte toho, že byste si nenašla jiného muže, dokonce jistě mnohem lepšího. Mnohou inspiraci k řešení problému můžete najít i na našich stránkách - www.casrobinsonu.cz
