Hlavní téma letošních krajských voleb, které se uskuteční již 7. a 8. října? V řadě krajů doprava. Myslí si to ostatně i prezident Miloš Zeman. „Dramaticky výrazněji než cokoliv jiného to bude dopravní infrastruktura. A to dálnice a silnice první třídy, které má na starosti stát, ale také druhé a třetí třídy, které se na rozdíl od dálnic nebudují, ale opravují (na starosti je má kraj – pozn. red.). A když vidíte v některých silnicích díry, tak si říkáte, že některé kraje potřebují peníze na opravy. To je hlavní téma. Až dlouho za ním je zdravotnictví, školství, sociální služby,“ uvedl Zeman nedávno v ČT.

Pardubický kraj řeší problémy s nedostavěnou dálnicí D35, která má být jeho páteřní komunikací. A zbědované jsou i zmiňované silnice II. a III. třídy. Kraj je však také dobrým příkladem toho, že doprava může být závažné i různorodé téma. Ve kterém se navíc topí stovky milionů až miliardy korun. Kromě silnic se v debatě Blesku řešilo totiž i letiště.

Šéf Soukromníků: Jezdím „teréňákem“, silnice jsou špatné

Nad stavem dopravy v kraji si posteskl Petr Bajer, který vede do krajských voleb koalici Soukromníků a Svobodných. A našel spojení mezi špatnými silnicemi i pardubickým letištěm.

„I s provozem letiště souvisí silniční a vlaková doprava. Pokud někdo z Lanškrouna chce letět na dovolenou, tak do Pardubic, než se dostane na letiště, tak to má lepší do Brna, protože tam je daleko rychleji. Průjezd Pardubicemi je záležitost naprosto katastrofální. Já Pardubice projíždím, když jezdím Prahu, tak je projíždím stejnou dobu, jako potom jedu až do Prahy,“ uvedl Bajer a jako další problém zmínil nedostavěnou dálnici D35.

„Já si tedy nemyslím, že by všechny dvojky trojky okolo Pardubic byly ideální. Já jsem je dnes projížděl. Naštěstí tedy mám terénní auto, sice starší, ale něco ještě vydrží. Je pravda, že Lanškrounsko a ta oblast dál od Pardubic je na tom podstatně hůř,“ dodal Bajer.

Chybějící dálnice D35 byla tématem i pro další politiky. „Podle nás se už dávno po dálnici jezdit mohlo, nebýt toho, že tady předcházející krajská koalice se nebyla schopná dohodnout o trasování a zpozdila výstavbu dálnice o několik let,“ postěžoval si pro změnu Jan Foldyna (KSČM).

Rozhořčený Dušek: Tady si někdo dělá srandu?!

Krajské lídry přitom rozhořčil ministr dopravy Dan Ťok (ANO), který v rozhovoru pro LN uvedl, že příspěvek ministerstva krajům na opravy silnic II. a III. tříd bude v roce 2017 nulový. 

Nejmladší hejtman v Česku Martin Netolický (ČSSD), který by rád své křeslo obhájil, poznamenal: „Já jsem hejtmanem čtyři roky a zažil jsem pátého ministra dopravy, což není úplně příjemné… Stát poněkud zapomněl v době, kdy převáděl na Pardubický kraj 3130 kilometrů sinic, tak s tím zapomněl dát do rozpočtového určení prostředky.“ Netolický upozornil, že státu zůstalo v kraji 800 kilometrů silnic. Netolický doufá, že „někteří přijdou k rozumu a že se peníze najdou“.

Bývalý šéf železničních odborářů Jaromír Dušek (Osobnosti Pardubického kraje) byl ostřejší. „Jestliže největším zdrojem nejsou poplatky z jedniček nebo dálnic, ale daně z uhlíkatých paliv (…) a kraje mají asi 55 tisíc kilometrů druhé, třetí třídy, tam se  realizuje největší spotřeba paliv, tam se odjezdí ty stovky milionů kilometrů. Stát na našich krajských silnicích vybere peníze, pak si je nechá a tváří se, že nám je nedá zpátky? To si snad někdo dělá legraci,“ uvedl současný náměstek hejtmana právě pro dopravu.

Ti, kteří hejtmana Netolického ve volebním boji vyzvou, se ve čtvrtek dostavili na legendární pardubické závodiště, aby v živém přenosu na Blesk.cz debatovali (nejen) o dopravě, ale třeba i čelili svým „kostlivcům“ ve skříních. Jejich složení určil průzkum agentury Phoenix Research, který určil devítku nejžhavějších hejtmanských kandidátů.

V rámci „dopravního“ bloku došlo i na třípatrovou opatovickou křižovatku za 1,7 miliardy korun. Pro někoho jde totiž o užitečnou, pro jiného příliš megalomanskou stavbu.  

Problém pardubického letiště: Průtahy s novým terminálem

Naopak dostavba terminálu pardubického letiště za 256 milionů korun má sice širokou podporu, jenže se vleče. Stavba po průtazích začala v červnu, kvůli chybám v projektu však byla přes léto přerušena. Pardubické letiště je přitom v Česku ojedinělé tím, že se o něj dělí civilní provoz a armáda.

Také průtahy ve stavbě terminálu mají své kritiky. „Možná nám ujel trošičku vlak,“ přiznal v pardubické debatě Blesku Jan Řehounek (ANO), který je náměstkem primátora Pardubic. A tudíž zástupcem majoritního vlastníka letiště. Kraj vlastní méně – 34 procent letiště.

Řehounek je ale rád, že se situace vůbec začala řešit. Všechny výsledky ukazují, že letecké dopravě patří budoucnost, zvyšuje se poptávka, vidíme, že se i ostatní kraje případně soukromí majitelé snaží stavět. Pořád máme ještě ten náskok a já věřím, že tím, že už stavíme, ten náskok udržíme,“ poznamenal.

Někdejší historicky první hejtman Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj) zase reagoval na to, jak je pro zdejší firmy či investory Pardubické letiště důležité. „Když si spojíte pomyslně tři největší města v republice – Prahu, Brno a Ostravu – tak vlastně v pomyslné těžnici jsou právě Pardubice. Tady je ta logistická poloha pro úspěšné regionální letiště jako nikde jinde,“ míní. Pozitivní lobbingem je třeba podle něj využít příležitost, že letiště v kraji je a navíc spolupracuje právě s armádním provozem.

Kutílek šel proti proudu: Letiště v Pardubicích nepotřebujeme

Průchod výhradám proti létání jako takovému dal Jakub Kutílek (Pro otevřený kraj), člen Strany zelených. „Já si dokonce myslím, že nepotřebuje letiště vůbec, když by na to přišlo. Co se týče té osobní přepravy, já na rozdíl od našeho stranického předsedy (Matěje Stropnického) občas létám, ale nemám nejmenší problém si dojet na letiště do Prahy, do Bratislavy nebo do Vídně,“ oponoval Kutílek. Pardubickému letišti vytkl také to, že je poměrně silně „zaříznuté“ do města a vzletové zóny omezují rozvoj města.

Nad průtahy ve stavbě terminálu se pozastavil i poslanec Jiří Skalický (TOP 09), který více než 10 let dělal předsedu ve společnosti East Bohemia Airport, která se v Pardubicích stará o provoz civilního letiště. Proč terminál nestojí již dnes? Na problémy projektu měly dopad různé věci, kvůli kterým se ztratily dva roky.

„(Projekt) byl postaven na koncepci, že sem lítaly i ruské společnosti a z peněz, které přinášely, se mohla začít připravovat postupně infrastruktura, potažmo terminál. Taková byla filozofie. Do toho zasáhla řada faktorů. Ekonomická krize, ropná krize, následně tedy pokles ruských turistů. Z mého pohledu se nestihlo připravit vše včas, aby tady ten terminál byl,“ míní. Pardubický kraj si však podle něj regionální letiště zaslouží i využije.

Hejtman Netolický (ČSSD) při dotazu, zda stavba bude stát více než plánovaných 256 milionů korun, doplnil: „My spoléháme, že je to 256 vysoutěžených a nebude to ani koruna navíc,“ upozornil Netolický.

Letiště přitom může pomoci třeba i v případě cestovního ruchu a čínských turistů, upozornil lídr ODS Michal Kortyš. On sám je proti obřím projektům. „Já si myslím, že to musí být vyvážené. Megalomanské plány samozřejmě nejsou na pořadu dne, to přinese podle mě čas. Musíme také něco nechat na těch budoucích, aby měli co dělat, abychom jim všechno nepostavili a nebylo to všechno hotové,“ přinesl svůj pohled na věc Kortyš.

Bývalý odborář Dušek k tomu dodal: „Pro mě zatím s podivem zůstává, že když se soutěžil projekt, že byl vybrán ten, který byl o 100 procent dražší, téměř. To je to, co mně vadí.“ I menší letiště by podle něj kapacitně zvládlo předpoklady na 300 až 500 tisíc cestujících a mohlo být levnější – konkurenční projekt byl podle Duška zhruba za 250 milionů včetně DPH. 

ZÁZNAM CELÉ DEBATY MŮŽETE VIDĚT ZDE:

Video
délka: 02:01:02

Záznam debaty lídrů na Pardubicku: Kdo zavinil dopravní kolaps v kraji? Blesk TV

Vše o krajských a senátních volbách 2016 čtěte zde >>>

Fotogalerie
41 fotografií