„Na výtvarné výchově jsem byl spíše průměrný žák,“ vzpomíná Jan na své malířské prvopočátky. „I když jsem měl pokaždé jedničku, nemyslím si, že bych se nějak vymykal oproti ostatním. Pořádně jsem začal malovat až na přelomu dospělosti.“

Tehdy se na gymnáziu zakoukal do jedné své spolužačky. „Chtěl jsem na ni nějak zapůsobit,“ líčí Jan. „Říkal jsem si, že dívky mají rády květiny, tak jsem to zkusil touto cestou a začal jsem malovat nejrůznější ornamenty, květiny a tak.“ Rázem si osvojil osobitý styl, který se v současném českém umění naprosto vymyká. „Nazývám jej magickým ornamentalismem.“

Inspirace secesními velikány

Janovy obrazy jsou už na první pohled autorsky rozeznatelné. Nejčastěji se jedná o sítotisky na zlatou folii, které zobrazují nejrůznější náboženské, mytologické a esoterické motivy. Nápadně připomínají gotické malby a vitráže. „Každé mé dílo je originální svým pohledem na svět, ale zároveň v sobě každé nese poselství o něčem velikém a tajemném, co nás všechny převyšuje,“ říká Jan.

Některé Hachranovy obrazy působí nadmíru mysticky. Sám autor svůj styl pojmenovává jako magický ornamentalismus.
Autor: Archiv Jana Hachrana

Cestu ke svému stylu hledal u slavných malířů secese, především u Gustava Klimta a Alfonse Muchy. „Na secesi ale nechci navazovat,“ upozorňuje Jan. „Inspirovala mne nemálo, ale nemohu se cítit být jejím pokračovatelem, to by bylo troufalé tvrzení.“ Přesto mu nápaditý styl pomáhá prorazit v uměleckých sférách. Naposledy byl oceněn první cenou v soutěži e-moc-e v kategorii malba. Kdo si jeho obrazy chce prohlédnout na vlastní oči, ten má do 30. září šanci v Jindřišské vězi, kde aktuálně probíhá výstava.

Vize obrazů nosí v hlavě roky

Jak taková tvorba obrazů u Jana probíhá? „Od chvíle, co mě obraz napadne, trvá do jeho zhotovení zhruba tři týdny,“ říká. „Mnozí umělci si svůj obraz předkreslí. Abych na něm ale já mohl pracovat, musím jej mít už od začátku v hlavě, mít svou vizi, kterou posléze uskutečňuji. Stává se, že než se ta vize v mé hlavě ustálí a uzraje, trvá to třeba rok, než se ji odhodlám namalovat.“

Jakmile je obraz hotový, nastává tvorba sítotisku. „Ke každému obrazu vytvářím tak 20 kusů, které podepisuji,“ upřesňuje Jan. Jedná se o techniku, při které se barva manuálně protiskuje do těch míst, kde má být. „Každá barva představuje jedno síto pro tisk. Výroba bývá často velice nákladná. Cena se přitom odvíjí nikoliv od materiálu, ale od toho, že je to vše ruční práce.“ Jeden takovýto obraz potom Jan prodává za částku od 4 do 7 tisíc korun.

Na rozcestí života

Jan současným rokem vstupuje do 5. ročníku studia všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově. Leckoho by mohlo napadnout, jak při tak složitém studiu zvládá malovat své obrazy, a nadto se ještě věnovat i třeba návrhům skleněných děl či dámských šátkům. Kde na to bere čas?

Ve svých obrazech Jan Hachran originálně balancuje mezi mystikou, esoterikou, náboženskými a mýtickými výjevy.
Autor: Archiv Jana Hachrana

Mám poměrně dobrou paměť, takže když se mám učit na nějakou zkoušku, stačí mi učit se třeba pár dní, na rozdíl od mnohých, kteří na to potřebují třeba i týdny. Díky tomu mám více času na svou výtvarnou tvorbu,“ vysvětluje. Ta je pro něho ostatně spíše jen jako koníček. Nedovede si v současnosti představit, že by se jí byl živil.

Medicína mne baví. Škola a lékařství jsou pro mne prioritou. Rád bych po škole pracoval jako lékař, protože je to perspektivní a důležité zaměstnání,“ vysvětluje. „Umění je spíše taková druhotná činnost, ale je součástí mého života,“ uzavírá Jan.

Fotogalerie
22 fotografií