Kdo měl v pátek odpoledne cestu kolem Karlova náměstí, toho v jeho severní části mohly zaujmout stánky s perníčky nebo vínem i dřevěné pódium. Kdo se zdržel do večera, dočkal se i vystavení replik posvátných relikvií. Praha 2 si touto akcí připomínala zapomenutý svátek Kopí a Hřebů Páně.

Svátek založil Karel IV. pro celou říši

Když se Karlu IV. podařilo získat říšský korunovační poklad, chtěl jej nechat pravidelně vystavovat lidu,“ uvedl pro Blesk.cz spisovatel a badatel Petr Stančík, jeden z organizátorů akce. „Říšský poklad nechal vystavovat právě na Karlově náměstí v kapli Božího těla a krve, která kdysi stála v centru náměstí.“

Jelikož se při první „demonstraci“ říšského pokladu a vzácných křesťanských relikvií na tehdejším Dobytčím trhu shluklo více lidí, než vladař očekával, rozhodl se při té příležitosti zřídit svátek. Papež Inocenc VI. v roce 1354 jeho přání vyhověl a tzv. svátek Kopí a Hřebů se ustanovil po Svaté římské říši i ve Francii. Z Prahy se tehdy stalo poutní místo.
Video
délka: 00:36
1080p 720p 360p

K oslavě svátku zahrála i skupina Bakchus specializující se na středověkou muziku. David Zima

 

„Jeden rok na Dobytčí trh při té příležitosti přišlo zhruba 100 tisíc lidí,“ přibližuje Stančík, který je rovněž mistrem Bratrstva obruče s kladivem, které kapli Božího těla ve 14. století budovalo. Právě v ní se cenné relikvie vystavovaly, a to včetně kopí sv. Longina, kterým byl proklán Ježíš Kristus. Naposledy se však údajně oslava svátku konala za panování Zikmunda Lucemburského v roce 1437.

Nultý ročník s nadějí na pokračování

S nápadem obnovit svátek Kopí a Hřebů Kristových přišel spolek historických nadšenců navazující na tradice středověkého Bratrstva obruče s kladivem,“ uvedla starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS). Letos proběhl nultý ročník oslav. Pořadatelé doufají, že se událost bude každoročně opakovat.

„Tento svátek není jen suchá historie, ale i inspirace a vzor do budoucnosti, protože Praha za vlády Lucemburků byla vlastně hlavním městem Evropy,“ vysvětlil Stančík. Svátek se vždy konal druhý pátek po Velkém velikonočním pátku a organizátoři by tento obyčej rádi zachovali. Proto se oslavy konaly dne 13. dubna. Další rok by se tak svátek měl slavit 3. května.

Středověká deštivá atmosféra

Událost doprovázel pestrý doprovodný program. Mimo to, že z pódia hrála středověká hudba skupiny Bakchus, došlo i na loutkové divadlo nebo na rekonstrukci vystavování relikvií poutníkům. Jednalo se samozřejmě o napodobeniny. „Bohužel, jen to počasí pátku třináctého obnovení svátku příliš nepřálo,“ uvedla Kateřina Vesela z Kanceláře starostky MČ Praha 2.

Sotva se oficiální program zahájil, spustil se liják a s ním i patrně první jarní bouřka v Praze. Tento nečas mnoho návštěvníků odradil, takže se náměstí kvapem vyklidilo. Kdo ovšem zůstal, mohl se těšit z příjemné atmosféry a zajímavých zážitků. Za rok snad bude počasí přívětivější.
Fotogalerie
24 fotografií