Mezi jejich největší překážky patří podle zástupce IPR Milana Brlíka jednání s městem a nesrozumitelná byrokracie. Většinu budov, ve kterých nadšenci působí, musí pronajímat nebo si půjčovat od soukromníků.

Cílem Citymakers je zviditelnit aktivity projektu. „To, co dělají, má totiž velký dopad na město,“ řekl Brlík. Chtěli by také, aby byl vytvořen grantový program na podporu Citymakers. V ideálním případě by podle nich na pražském magistrátu měl fungovat samostatný odbor komunikace pro podobné potřeby.

Takto přestavěli nájemci Dům uměleckého průmyslu:

Postupná obnova

IPR se podílel například na středečním otevření kreativního centra na Malém náměstí v Praze. V domě vznikly kanceláře, zasedací místnosti či přednáškové sály. Lidé tam mohou chodit na semináře, přednášky a workshopy.

Pro knihu za 5 Kč nebo za kulturou: Zchátralý Dům uměleckého průmyslu v Národní ožívá

Zchátralý Dům uměleckého průmyslu v ulici Národní ožívá, najdete v něm kulturní centrum nebo antikvariát.

V prvním patře nyní sídlí Skautský institut. O druhé patro se stará Institut plánování a rozvoje (IPR), který prostory dále pronajímá. Ve třetím a čtvrtém patře sídlí start-up Air Ventures a informační centrum o vzdělávání EDUin. Zázemí tam má i sdružení Pragulic či iniciativa Prázdné domy, která se na organizování dnešní diskuse také podílela.