9°C
Máte za sebou tolik projektů. Na který z nich jste nejvíce pyšný?
Projekty bych rozdělil do tří částí. Jednou je neziskovka jako například Piána na ulici, druhou jsou kavárny a třetí částí plánované projekty, jako je třeba střecha Lucerny. Nejpyšnější jsem na ty, které navazují třeba na ta piána a šachové stolky nebo Poesiomat. Ale ne v tom smyslu, že bych byl zejména pyšný na ty samotné projekty, které jsme vytvořili, ale jsem pyšný na to, že jsme jimi inspirovali další lidi, které tyto projekty nakoply udělat něco vlastního.
Od včerejška se brnká u Národního divadla.
Posted by Piána na ulici on Thursday, 4 February 2016
Nestalo se vaše jméno už takovou značkou, že ji mají chuť využít noví tvůrci, aby se jejich projekt dostal do povědomí širšího publika?
Doslova tak, že by lidé stáli o známku nebo značku mého jména, to není. Spíše chtějí poradit od někoho, kdo si obdobným projektem prošel. A díky tomu, že mám za sebou řadu projektů, a taky díky tomu, že jsem strávil hodně času v regionech, kde jsem se s lidmi osobně potkával, mám za sebou řadu zkušeností.
Krátce po zahájení projektu Piána na ulici se hitem internetu stal policista, který ve službě usedl před Filozofickou fakultou a zahrál skladbu River Flows in You od jihokorejského skladatele Yirumy. Později byl pokárán nadřízenými. Co na to říkáte?
Co na to říct. Piána na ulicích jsou zejména pro lidi, když jdou do práce nebo z práce, aby si zkrátili čas. A ne, aby například vystoupil řidič z MHD, když řídí tramvaj plnou nervózních lidí, vystoupil a zahrál si.
Přicházíte na nápady sám nebo máte kolem sebe i tým lidí, který přichází s myšlenkami nových projektů?
Ve většině případů jsem ten nakopávač, kterého projekt napadne zrealizovat. Ale samozřejmě k té realizaci si přizvu někoho dalšího. Například Poesiomat byl vymyšlen s architektkou Jitkou Tomsovou. Nebo druhý případ, kdy za mnou přišel architekt Petr Hájek s tím, že je škoda, že je Vítkovský tunel využit pouze jako cyklistická trasa. A díky upozornění na to místo mě napadlo uspořádat zde akci Básníci v tunelu. Dramaturgem akce byl nakonec básník Bohdan Trojak. Takže za projekty nestojím úplně sám.
Plánujete akci ve Vítkovském tunelu pořádat pravidelně?
Pravidelně asi úplně ne. Ale rádi bychom zde na léto vytvořili dočasnou zvukovou galerii se skladatelem Michalem Ratajem.
Jak by to vypadalo?
Nahoře by byly umístěny reproduktory. Přemýšlíme nad zvuky, buďto hudební instalací nebo zvukovou galerií, kde by se naopak pouštěly zvuky z tunelů jiných světových měst. Rádi bychom, kdyby byla výstava stálejší expozicí.
Kde berete na projekty peníze?
Různě. Asi dvacet procent rozpočtu na takovéto projekty je tvořeno z různých grantů a zbytek peněz získáváme jako dary a sponzorské příspěvky. Jsme v tomto ohledu pyšní na to, že většinu financí jsme schopni získat sami od malých soukromých dárců.
Setkáváte se s vandalismem na projektech, které máte v ulicích?
Třeba s figurkami od šachových stolků se nestává, že by je někdo kradl úmyslně. Spíše je odfoukne vítr nebo si dítě vezme jednu figurku domů. Což je přirozený koloběh projektu. Na všechno tohle myslíme, takže se zase vyrobí nové figurky ze dřeva. Právě v rámci toho projektu spolupracujeme s neziskovkou Rubicon. Dělá nám radost, že tak do projektu můžeme zapojit vězně z Horního Slavkova, kteří figurky v rámci dílen vyrábí. Zrovna naposledy se nadšeně ptali na reakce lidí.
A s vandalismem s Piány na ulici jste se už také setkali?
Například v Kladně. Tam se zdemolovalo piáno už celkem třikrát. Je tak důležité myslet na vhodné místo umístění.
Posted by Poeziomat on Tuesday, 3 March 2015
V Praze je tomu jinak?
Tady v Praze se nám snad takhle piáno nikdy nezničilo. Spíše se se setkáváme s jiným druhem vandalismu, kterému říkáme pozitivní vandalismus. Například teď na Nové scéně, kde nám někdo neustále ubíjí zámeček, protože si lidé chtějí zahrát poté, co už je piáno uzamčeno. Nebo na náměstí Míru, kde si lidé přitáhli lavičku a rozebrali kryt, aby si mohli zahrát.
Máte chuť své projekty šířit z Prahy i do zahraničí?
Například Poesiomat, který je v Praze jen na Mírovém náměstí, se začal postupně rozšiřovat nejen po Česku, brzy přibudou i další města. V současnosti je mimo Česko v Moskvě a na Ukrajině. A na jaře bude od 29. dubna v Londýně před britskou knihovnou, potom 28. května na architektonickém bienále v Benátkách a 3. června bude mít křest v New Yorku. I tam směřujeme projekt Pián na ulici.
A zachovává se původní vzhled Poesiomatu?
Zatím se zachovává s tím, že řešíme drobné úpravy. Třeba v počtu básní. Například v Londýně jich bude třicet. Načteny budou v původních jazycích od samotných autorů doplněné o překlad do anglického jazyka.
