15°C
Se začátkem jara přináší zpravodajský server Blesk.cz rozšířené zpravodajství z Prahy. Nová pražská redakce od 21. března na www.blesk.cz/regiony/Praha pokrývá dění ze všech městských částí.
Regionální zpravodajství z Prahy jsme odstartovali dvoutýdenní sérií rozhovorů a chatů s lidmi, kteří ovlivňují životy Pražanů. A jaké chaty a rozhovory vás čekají v následujícím týdnu?
V pondělí 28. března si s Ondřejem Kobzou, kavárníkem, umělcem a aktivistou popovídáme o vandalech, co ničí rozmístěná piána na ulici, o šachových stolcích a Poesiomatu – rouře, která vám například odrecituje verše básníka Egona Bondyho.
V úterý 29. března od 15:30 chatujte se šéfem Městské policie Praha Eduardem Šusterem. Ptejte se online na práci strážníků, kriminalitu v Praze nebo třeba na odtahy aut, nejčastější přestupky, které řidiči v Praze dělají, nebo radary.
Ve středu 30. března se od 9:30 hodin online ptejte ředitele ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy) Petra Tomčíka na změny v jízdních řádech, nové zastávky nebo třeba na to, jak cestovat s kolem v MHD.
Ve čtvrtek 31. března na chatu Blesk.cz od 11 hodin odpovídá pražský kronikář Antonín Ederer. Zajímá vás, jakou má Praha historii? Na jakých místech se to v pražské metropoli nejvíce změnilo a kde například vůbec? Zasílejte už teď své dotazy.
V pátek 1. dubna přineseme rozhovor s ředitelem Technické správy komunikací hlavního města Prahy Ladislavem Pivcem. Dozvíte se, jak moc bude Praha rozkopaná, kdy a kde se opraví silnice a chodníky, kdy Pražany čeká velký úklid.
ONLINE CHAT
Dobrý den, pane Ederere,
chci se zeptat, jak dlouho žijete v Praze a píšete kroniku? Co vlastně k tomu potřebujete? Jak taková kronika vypadá? Když si představím třeba kroniky z dob minulých, tak si to dokážu představit, ale teď jde všechno tak rychle.(Hauserová, obyvatelka Prahy 1)
V dětství jsem žil na Starém Městě v Týnské ulici jako Franz Kafka. Ten ale žil na 14 místech já jen na jednom. Potom jsem žil na venkově a natrvalo se vrátil do Prahy asi před třiceti lety. A co k tomu člověk potřebuje... Mark Twain říkal, že nejlepší povolání jaké si člověk může zvolit, je být spisovatelem, který ke své práci potřebuje jen papír a tužku. Někteří kronikáři ji ještě dnes píšou ručně a ilustrují si ji sami. Ale já už dávám přednost psaní na počítači, které práci značně ulehčuje. A rozdílnosti kronik... Dnes patří kronika obci a je jejím majetkem. Kronika dnes není volně přístupná, předává se buďto do městského archívu do městského muzea. A ačkoli se kronika píše na počítači, následně se vytiskne a sváže do knih, takže knižní podoba je stále zachována.
Dobrý den, které místo v Praze považujete Vy osobně za historický unikát, který by nám ve světě mohli závidět?(Lenka Páralová)
Staroměstská radnice s Orlojem je obecně známým unikátem metropole a samozřejmě Pražský hrad, jsou unikáty, které nikdo jiný na světě nemá. Takhle bych o tom mohl napsat celou knihu. Těžce se takhle vybírá.
Do čeho zapisujete události. A jaké události si píšete? V centru Prahy se toho děje tolik, jak to všechno zvládáte?
Zapisujete si informace ručně a nebo elektronicky?
Jsem zvědavá. Přijde mi, že tak člověk musí sledovat zprávy od rána do večera, aby mu nic neuniklo. Děkuji za odpověď.(Dita)
Máte pravdu, sleduji-li TV, rozhlas, noviny, ale i co právě čtu, vždy koutkem ucha i oka myslím na kroniku. Všechno se mi hodí. A opět máte pravdu, že nemůžu stihnout všechno. A nikdo neví, co je opravdu důležité a co bude důležité za sto let. Přiznávám se, že výběr informací je i dosti náhodný. Mám však k dispozici písemné zápisy rady i zastupitelstva, tisková prohlášení…, jakož i další písemnosti Úřadu MČ Praha 1. Pěkně to vyřešil můj starší kolega, kronikář, když do makovice opraveného chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě uložil listinu, v níž napsal: Co si nestačíme říci tady na zemi, to si dopovíme tam nahoře. Kronikáře najdeme ve výzdobě Staroměstského orloje i ve výzdobě Národního divadla. Kronikářů byly a jsou stovky a tisíce. Málo komu se podaří být druhý Mistr Kosmas.
Co si myslíte o zákonu, který vyšel v platnost v roce 2006, který udává obcím povinnost vést kroniku?(Pavel Trousil)
Zákon o kronikách z roku 2006 nahradil zákon z roku 1920 o pamětních knihách. Je téměř stejný. Povinnost vést kroniky zavedl již v polovině 19. století hrabě Chotek. Povinnost měla by to být příjemná pro obec i pro kronikáře.
Co si myslíte o umělcích na ulici? Nepatří i tito lidé k historii Prahy?
Dokázal byste to porovnat s umělci na ulicích za komunismu, zdali tehdy mohli vystupovat nebo to bylo tehdy trestné a považováno za to, že člověk nepracuje.(David Skácel)
Umělce mám na ulici rád, oživují veřejný prostor, rád se zastavím a poslechnu si dobrou hudbu, dobrý zpěv. Má-li však někdo takového umělce pod okny od rána do večera a ještě v noci, má na to asi jiný názor. Polykač mečů, dle mého názoru, to je spíše opovážlivec, jenž spoléhá na milost Boží. Ne všichni na ulici jsou umělci.
Co si myslíte o plastových oknech v historických budovách? Má podle vás smysl za každou cenu udržovat historický ráz budovy, když právě plastová okna těsní líp?(Týna Lom.)
Plastová okna či dřevěná jsou v moci památkářů. Dřevěná a na míru jsou jistě dražší. Skoro vždy je to otázka peněz. Rozhoduje, kdo platí. Moudrý památkář moudře rozhodne. Určitě jsou lepší okna dřevěná. V historické zástavbě by plast byl jako pěst na oko.
Máte pocit, že má současná generace větší úctu k památkám? (Cecilie R.)
Úcta k památkám, stejně jako úcta k čemukoli, je dána výchovou, v rodině i ve škole. A vlastním naturelem. Myslím si totéž, co si myslel již Sokrates v Řecku před více jak dvěma tisíci lety: Mládež neposlouchá, neučí se a nemá úctu k ničemu. V hloubi duše však doufám, že je to přece jen o něco lepší. Každý musí začínat od svého bytu, od svého domu, od své ulice a od své obce. Tak vzniká láska k vlasti. Ti, co ze země museli odcházet, za prací v 19. století, za okupace, po roce 1948, po roce 1968, mohli by o tom vyprávět.
Historické centrum bývá plné turistů. Máte nějaké oblíbené místo v Praze, které má historickou atmosféru a své kouzlo a je tak nějak turisty opomíjené?
(Zděnek T.)
Jungmannovo náměstí, za špalíčkem domů, kde je kubistický sloup osvětlení, jezdí se tam dívat lidé z celého světa. Jen Pražáci to vědí málo. Dále třeba Chotkova serpentina k Hradu, ale musí jít člověk Myší dírou dole, aby ho nesmetla auta. Zlatá ulice na Starém Městě, kde mají lidé klíče od domu, ale také klíče od ulice, na noc bývá zavřená. Ale i Zlatá ulička na Pražském hradě, kde bydlel např. i Franz Kafka. Odtud z malinké oné místnůstky (myšleno ze záchoda) je neopakovatelný výhled na letohrádek královny Anny. Někdy to nejnižší bývá spojeno hned s tím nejvyšším.
Proč jste se stal kronikářem Prahy 1? Co vás na tom lákalo? A co taková práce obnáší?
Sama studuji historii, ale takový kronikář se musí určitě nějak vyznamenat v pátrání v dějinných spisech, aby se jím mohl stát.(Nikol W.)
Kronikář je určený, jmenovaný, náhodný. Na tom nesejde. Důležité je, aby ho to bavilo. Jaký bude mít úspěch, toť otázka. Karel IV. své kronikáře jmenoval, chtěl zanechat svědectví o své době. Byl to moudrý panovník. Například Přibíka Pulkavu z Radenína, Beneše Krabice z Veitmile. Ale nebyl spokojen. Napsal vlastní životopis, Vita Caroli, byl sám dobrým kronikářem. Já pracoval na Úřadě MČ Praha 1 jako archivář, bylo jen logické, že jsem si přibral i kroniku.
Krásný den,
měla bych takový dotaz. Zrovna jsme koukali na Cimrmany, kde v úvodu byly narážky na historická data. A tak mě napadlo, zdali opravdu nejsou dějiny mnohdy pozměněné a nedošel jste k tomu, že například v učivu dějepisu pro střední a základní školy nejsou mylné a zavádějící informace.
Děkuji za odpověď.
(Alena Kotrčová)
Také historické informace se mění. Díky novým objevům. Stále jsme ještě nepřečetli všechno, co naši předkové napsali. Nejsem však přítelem změn v historii. Pomlouvat sv. Václava, že platil daň do Němec? Němci zase platili Maďarům. Nebylo to nic neobvyklého. Tributum pacis, poplatek míru za klid zbraní platili i jiní. Sv. Václav byl kněz, zbožný muž, ale také bojovník. Takový, jak ho ztvárnil Josef Václav Myslbek na Václavském náměstí. Také husité nebyli lapkové a ničitelé, ale také zbožní lidé, kteří usilovali o pravdu Božího zákona. Stále bych se držel historika Františka Palackého a jeho Dějin národu českého v Čechách a V Moravě. Byl to geniální člověk.
Jaký máte názor na rozdělení Československa? Je vidět, že Češi a Slováci jsou neustále v kontaktu. V televizi slyšíme stále slovenštinu, ačkoli je pro český národ cizím jazykem. Myslíte si, že by opětovné spojení mělo smysl? (Denis G.)
Stále říkám Československo. Už od Velké Moravy, od příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje v roce 863, patřily kmeny na území Čech a Moravy, stejně jako na území dnešního Slovenska, k jednomu celku. I jazyky jsou tisíc let téměř stejné. Tvořili jsme jeden národ, jeden celek. Nechť to tak zůstane, alespoň jako vroucí přání.
Je nějaká budova, která vznikla v posledních letech a přijde vám vyloženě ošklivá?(tom n.)
Neznám žádnou ošklivou, vyloženě ošklivou stavbu. Na druhou stranu moderní architektura, žel, nenabízí nic oslnivého. Beton, ocel, sklo. Říká se, že nová stavba měla by být hodnotnější než ta stará, zbořená. To se děle jen málo. Vznikají kontejnery, jednoduché a účelové stavby. Je důležité, kolem čeho denně člověk chodí do práce. Když je to pěkné, má to dobrý vliv na rozpoložení člověka, také architektura, dobrá architektura vychovává člověka býti lepším. Vzorem moderní architektury, té kvalitní, je Tančící dům na Jiráskové náměstí, proti Jiráskovu mostu.
Která část Prahy podle vás zůstala nejautentičtější, kde se člověk může cítit stejně tak jako v jiném století? Je tady ještě takové místo? Nebo už je Praha celá jiná včetně centra?
Děkuji za odpověď.(Aneta Nová)
Autentické místo v Praze: Je jich bezpočet. Stačí pár kroků od hlavních turistických tahů a je člověk v ráji. Stačí ukročit z hlavní cesty, zajít do průjezdu, vkročit do dvora. Ale přece jen: Kampa, náplavky u Vltavy, pražské ostrovy, pražské parky, zahrady pod Pražským hradem, protější Vrtbovská zahrada, zahrady ambasád, zahrady Pražského hradu, staré uličky, Nový Svět… Pár kroků od Staroměstského náměstí, Týnská ulička, dům U tří per: ve dvoře je zahrada jako z pohádky. I včely tam v létě létají na přísavník. Profesor dějin umění Vojtěch Volavka napsal, že jediná zeleň na Starém Městě jsou hlávky zelí na Havelském trhu. Ale není tomu tak. I centrum města Prahy, navzdory husté a sevřené zástavbě, má své dvory a dvorky se zelenou vegetací. Takový však klid v pražských ulicích, jaký býval před sto lety, jak píše kronikář František Ruth v Kronice královské Prahy a obcí sousedních (1903, 1904), už asi nikdy nebude: „Lidé polehávajíce přímo na ulici, odpočívali.“
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je možné dočíst se v nějaké literatuře o historii Stínadel, myslím těch Foglarových? A které čtvrti vůbec ta známá Stínadla tvořily?(Alice)
Foglar to nikdy neidentifikoval přesně. Ale Stínadla patrně lze umístit do okolí nemocnice Na Františku a do Řásnovky. Jsou umisťovaná třeba i na Žižkov. Jeden z pražských starostů před několika lety dokonce pojmenoval na Starém Městě jednu z lokalit Ve Stínadlech.
