Při příležitost memoriálu Michala Braniše se už podvacáté sešli kamarádi a známí, aby zavzpomínali na hrdinného policistu, který zemřel při přestřelce před dvaceti lety.

Celá událost začala na náměstí Bratří Synků. Tam pozdější vrah policisty Jiří Zounka nabízel šperky k prodeji muži, který ale nabídku odmítl. V tu chvíli mu mladík začal vyhrožovat zabitím.

Posléze dostali Michal Braniš a Luboš Kozár, kteří spěchali na místo události, další novou informaci: pachatel nasedl do tramvaje číslo 11 a odjel směr Nuselská. Proto policisté minuli náměstí Bratří Synků a vydali se tímto směrem. Michal ani Lukáš v tu chvíli netušili, že je to jejich poslední společný zákrok.

Přestřelka a těžká zranění

Před křižovatkou ulic Nuselská, Michelská a U Plynárny se jim tramvaj číslo 11 podařilo dojet a zastavit. Pak chtěli vejít do prvního vozu soupravy a provést zákrok proti zřejmě nebezpečnému pachateli.

Museli však respektovat skutečnost, že se uvnitř vozu nachází ještě další cestující. Proto se snažili provést zákrok tak, aby neohrozili nikoho nezúčastněného. Takto ale nepřemýšlel pachatel.

Ten si naopak udělal z cestujících živý štít, a jakmile policisté vstoupili na schody prvních dveří, začal do nich bezhlavě pálit. Mladého policistu, který neměl šanci jakkoli reagovat, zasáhl dvěma ranami. Zbraň pak obrátil i proti jeho kolegovi, kterého vážně postřelil. Kulka jen těsně minula srdce.

Zneškodnění vraha

Přestože byl Kozár vážně zraněn, využil toho, že na něj pachatel z tramvaje nevidí, a doplazil se k postřelenému kamarádovi. Odtud pak útočníka překvapil. Celostátně hledaného lupiče a dvojnásobného vraha Zounka zasáhl několika ranami do různých částí těla. Ten se ještě odpotácel do zadní části tramvaje, odkud chtěl začít další palbu.

Kozár sebral poslední zbytky sil a i navzdory svému těžkému zranění se vyplazil na poslední schod tramvaje a několika výstřely vraha definitivně zneškodnil. Svou statečností a přesnou střelbou tak zachránil nejen svůj život, ale rovněž životy dalších cestujících. 

Smrt v nemocnici

Michal však svým zraněním po měsíci v nemocnici podlehl, Lukášovo léčení a následná rekonvalescence trvala celý jeden rok. Michal Braniš byl posléze „in memoriam“ povýšen do hodnosti podporučíka.

Pražští policisté mají tuto událost vrytou velice hluboko v paměti a na Michalovu a Lukášovu statečnost a oběť nezapomínají. Každým rokem se 15. června scházejí na místě události v Nuselské ulici, kde má Michal umístěnu pamětní desku.

Fotogalerie
22 fotografií