„Neroubované stromy začnou plodit asi po deseti letech, roubované už po pěti. Stromy přitom mohou plodit i několik staletí,“ uvedl zakladatel oskorušové tradice na jižní Moravě Vít Hrdoušek. Nevýhodou neroubovaných oskoruší je, že mají nerovnoměrnou úrodu.

„Stromy využívají tzv. vegetační období, které mají dvakrát za 3 roky. Například 20 let starý strom má při úrodě asi 100 kilo plodů, 100 letý strom klidně tunu ovoce. V neplodných letech klesne úroda přibližně na desetinu. Roubované stromy mají úrodu každý rok. Zatím ale nikdo neví, jak se to projeví na délce jejich života,“ vysvětlil Hrdoušek.

Nejkrásnější oskoruše rostou na jižní Moravě. „Nejstarší stromy tady mají asi 500 let, ve Zlámanci může mít strom dokonce až 600 let. Všechny přitom stále plodí. To nám závidí v Německu, Francii i Rakousku,“ doplnil zakladatel oskorušové tradice.

Jsou lékem na trávení

Oskoruše se sklízí velmi snadno. Stačí počkat, až ovoce spadne, a pak se jen posbírá. Většinou má žlutou až červenou barvu, k jídlu je ale vhodné až po zhnědnutí, kdy získá svou výrazně sladkou chuť. Hodí se i na marmelády, čaje i sušení. Na jižní Moravě se používají jako tradiční a zaručený lék na trávení.

Samotnou kapitolou je pálenka. „Udělat dobrou oskorušovou pálenku je trochu věda. Z metráku oskoruší jde jí vypálit asi 5 až 6 litrů. Pokud jsou velké a šťavňaté plody, tak 7 až 8 litrů,“ dodal Hrdoušek s tím, že semenáčky i roubované stromky je možné sehnat na Salaši Travičná.