14°C
Romské zvyky: Vlastní zákony a žádná rovnoprávnost pohlaví!
-
Zemřel jeden z nejbohatších Romů Tibor Lakatoš, přezdívaný Karika. Zemřel náhle a nečekaně, těsně před vynesením rozsudku, zda je, či není vinen v útoku se šavlí na svého soka. Romové jeho odchod těžce nesou. Pohřeb je pro ně obecně velkou událostí. Přečtěte si, jaké jsou jejich zvyky!
- 1.
Romský pohřeb = honosná událost
Z pohledu většinové společnosti představuje romská svatba či pohřeb několik dnů trvající honosnou událost s řadou těžko pochopitelných zvyků. Pro Romy je to ale přirozená součást jejich tradic. Uctění zemřelého je ve znamení několikadenního tzv. vartování. „Široké příbuzenstvo dlí až do pohřbu u nebožtíka, vzpomínají na něj. Zpívají se písně, k dispozici je občerstvení,“ říká ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. A samotné poslední rozloučení? Příbuzní ukládají do rakve cennosti, peníze, cigarety, alkohol – vše, co měl za života zemřelý rád. Nechybí svaté obrázky. „Chudí Romové si na okázalý pohřeb podle tradic klidně vypůjčí. Významným osobnostem se vkládá do rakve na poslední cestu třeba vzácná hůl, odznak jejich moci,“ dodává Horváthová. Na cenu obřadu se nehledí, často jde o statisíce korun.
- 2.
Olaši, to je uzavřený svět
V romské komunitě tvoří olašští Romové vlastní svět. S ostatními se nebaví, říkají jim Rumungre. Užívají vlastní dialekt romštiny. Jsou hluční, sebevědomí. Muži se honosí zlatými řetězy. Právě zlato pro ně má největší hodnotu. Proč? V minulosti totiž kočovali a bylo zvykem mít majetek u sebe. Zlatem dávali najevo bohatství a své společenské postavení. Neuznávají rovnost pohlaví. Při slavnostech sedí muži a ženy zvlášť v jiných místnostech. Mají vlastní soudnictví podle letitých morálních kodexů. Slovo olašského krále je pro ně zákonem.
Olašští Romové při volbě králeAutor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš, Muzeum romské kultury a archiv - 3.
Romové v Česku
Netvoří jednolité společenství, dělí se na skupiny, ty dále na podskupiny a rody. Nejpočetnější zastoupení mezi Romy v Česku mají slovenští Romové, kteří tvoří asi tři čtvrtiny veškeré populace. Olaši, kteří představují přibližně 10 procent romské populace u nás, se v Evropě dále dělí na další skupiny, podskupiny a množství rodů. V bývalém rakousko-uherském mocnářství a Československu se však vyskytovali jen Lovárové (koňští handlíři) a Kalderaši (výrobci kotlů). V současné době žijí u nás většinou jen potomci někdejších Lovárů. Zbývající část romské populace v Česku představují maďarští Romové.
Romové se dělí na skupiny a množství rodů.Autor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš, Muzeum romské kultury a archiv - 4.
Odkud se olašští Romové vzali?
Olašští Romové přicházeli do Uher, Haliče a posléze i na území současného Česka od druhé půlky 19. století z rumunské jazykové oblasti knížectví Valachie. Olaši sami si říkají vlašika Rom, český přívlastek olašští vznikl z maďarského »olaskí«. Jedná se o tradičně kočovné Romy, kteří byli postiženi zákazem kočování přijatém v komunistickém Československu v roce 1958.
Prsten českých RomůAutor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš, Muzeum romské kultury a archiv - 5.
Olašské soudy, věc rodové cti
Uzavřenost olašských Romů podtrhuje i jejich vlastní soudní systém. „Ten je založený na rodových zásadách neboli zákonech, které dodržují,“ podtrhuje ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová. Prohřešky se řeší uvnitř komunity na zasedání zvaném krisi. Na nich skupině vážených mužů předsedá olašský král. Obrátit se na český soudní systém a policii? V případě olašských Romů jde o výjimečnou událost.
Olašští Romové mají vlastní soudní systém.Autor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš, Muzeum romské kultury a archiv - 6.
Patálie s volbou olašského krále
Úřadujícím olašským králem je od dubna 2014 podnikatel Robert Beneš (55). Nahradil Jana Horvátka, který zemřel o rok dříve. Beneš navrhl v rámci změn volbu romské vlády, avizoval, že se chce zaměřit na zlepšení rodinných vztahů mezi Romy. Volbu olašského krále provázely v minulosti spory rodů poté, co měl v roce 2001 na trůn usednout Jan Lipa. Celorepublikové shromáždění olašských Romů v Brně označilo Lipovu volbu za neplatnou a králem zvolilo Horvátka.
Jan Lipa se před lety ucházel o romského krále. Jeho volba byla prohlášena Olachy za neplatnou.Autor: Foto Blesk - Zdeněk Matyáš, Muzeum romské kultury a archiv -
Související články
