Mládenec se na jatka předem pečlivě připravil. Domů do Jihlavy přijel v noci po staré silnici autem z Brna, kde studoval. Vyhnul se tak kamerám na dálnici. „V garáži se převlékl, navlékl si latexové rukavice. S nožem s čepelí 23 centimetrů vešel do předsíně, kde se hned vrhl na matku, která byla vzhůru,“ líčil poslední chvíle ženy státní zástupce Jiří Morava.

Syn svoji maminku bestiálně popravil. Zasadil jí 26 bodných a řezných ran. Zasáhl všechny životně důležité orgány. „Bodal matku do krku, hrudi, rukou,“ popsal žalobce. Z předsíně vrah ještě mámu natlačil do ložnice, kde hrůzné dílo dokonal. „Máma ještě křičela, co to dělám a co mi prý udělala. Já ji na posteli zaklekl a podřízl,“ přiznal Čáp. Žena vykrvácela.

Marek Čáp pak vešel do dětského pokoje, kde se hlukem probudil jeho invalidní starší bratr. Ptal se, co se děje. Obžalovaný ho konejšil, že nic, ať klidně spí. Nic netušící Michal tedy brášku poslechl a usnul. Zbývaly mu necelé dvě hodiny života.
Matkovrah mezitím v kuchyni usilovně přemýšlel, co s bratrem. Bál se, že přijde policie. Rozhodl se, že jej podřízne také. „Zbaví se tak svědka a zároveň mu jako jedinému pozůstalému spadne do klína celé dědictví po matce, v hodnotě asi pěti milionů korun,“ popsal motiv žalobce.

Fotogalerie
6 fotografií

Brášku uklidnil a za dvě hodiny podřízl

Dvě hodiny po vraždě matky se pak z Marka Čápa stal i bratrovrah. „Vešel do pokoje a bratrovi podřízl hrdlo. Hodil na něj i polštář, aby se nebránil,“ popsal žalobce. Pak v bytě rozházel věci, vzal ze zásuvky sto tisíc korun a odjel do Brna. Za dva dny se vrátil a předstíral, že své blízké našel mrtvé. Jeho historka však neobstála ani den.

Marek Čáp se k vraždám přiznal. „Doznávám se, že jsem zavraždil svou matku Jaroslavu a bratra Michala. Matku jsem měl rád, ale zároveň jsem se jí neuvěřitelně bál. Bratra jsem zabil, protože mi to v té chvíli přišlo pro něj lepší,“ řekl soudci zadrhávajícím hlasem. Hájil se, že mu máma dělala posledních 15 let ze života peklo. Tehdy se totiž jeho rodiče rozvedli.

U soudu si plačtivě stěžoval, že musel doma poslouchat a že mu pedantická matka organizovala život do posledního detailu. „Doma byly denně výčitky a řev. Kontrolovala i jak a čím umývám nádobí. Zakázala mi konzervatoř a přihlásila na medicínu,“ prohlásil. Markova osobnost se prý zlomila. „Všichni si myslí, že jsem veselej a že mám lidi rád. Jenže opak je asi pravdou,“ připustil sebelítostivě vrah. „Cizí lidé mne měli rádi více než nejbližší,“ prohlásil. „Matka mne celý život tlačila, abych byl ve všem nejlepší. Nikdy mne nepochválila. Naopak. Jen denně vyhrůžky a psychické vydírání,. Já pak utíkal do hudby,“ vzlykal vrah. A spolu s ním si utírali oči plné slz v zaplněné soudní síni i jeho mladí přátelé z jihlavské muziky.