14°C
Blesk: Může se do Brna v současných hranicích města půl milionu lidí vůbec vejít?
M. S.: „Brno má dnes kolem čtyř set tisíc obyvatel, včetně těch nenahlášených k trvalému pobytu. Nicméně dalších 150 tisíc lidí sem pravidelně dojíždí do zaměstnání, škol a za službami. Počet přítomných lidí v Brně přes den se tedy už teď pohybuje kolem 550 tisíc! Brno tedy kapacitu pro půl milionu obyvatel výhledově má.“
Blesk: Kam se Brno rozroste? Dojde k prolomení hranice rozvoje za dosavadní »psychologickou čáru« na jihu města? Nebo se zahustí více střed města?
M. S.: „Je zde spousta nevyužitých ploch a nejedná se jenom o areály bývalých továren. V Brně je velké množství ploch určených k výstavbě bytů, u kterých zatím chybí infrastruktura. Hlavně městská hromadná doprava a kanalizace. Stavět by se mělo především v centru, ale samozřejmě dojde k výstavbě i v ostatních městských částech, včetně Brna-jihu.“
Blesk: Může se Brno vůbec rozumně rozvíjet bez vyřešení dopravy? Už dnes se při neexistenci velkého městského okruhu auta do města nevejdou. Pomohl by třeba severojižní železniční koridor, jakási směs nadzemní a podzemní železnice?
M. S.: „Brno by přednostně mělo dokončit Velký městský okruh. Severojižní kolejový koridor by pomohl, ale je to finančně náročná stavba, Brno se jí určitě bude zabývat, je to ovšem dlouhodobý projekt.
Blesk: Co soudíte o současných vyšponovaných cenách nového bydlení v Brně?
M. S.: „Poptávka po bytech v Brně stále převyšuje nabídku. Pokud se tady nezačne stavět více bytů, tak ceny i nadále porostou.“
Blesk: Nepřehřál se už trh s byty? Splaskne bublina, nebo ještě ceny porostou?
M. S.: „Město teď podniká postupné kroky, které by měly situaci zlepšit. Konkrétně ve spolupráci s investory pracuje na tom, aby se odstranily překážky bránící stavbě nových bytů. Brno se také zaměřuje na podporu výstavby bydlení pro mladé rodiny s dětmi, pro seniory, startovací byty, podporu družstevního, ale i nájemního bydlení.“
Blesk: V současnosti se v Brně hodně mluví o stavbě stadionů za Lužánkami. Město je kvůli potřebným pozemkům ochotno vyměnit i pět historických domů. Jsou Lužánky – jakkoliv srdcová záležitost pro část Brňáků – opravdu pro stadiony jedinou rozumnou alternativou? Nešlo by stadiony postavit třeba na výstavišti?
M. S.: „Fotbalový stadion by se do areálu výstaviště nevešel. Multifunkční hokejová hala, pokud nepůjde postavit za Lužánkami, by se ale mohla postavit na místě rozpadajícího se velodromu. Kapacita této haly by mohla být 10 až 12 tisíc lidí.“
Blesk: Prosadil jste se ve světě. Jakých z vašich realizací si ceníte nejvýše?
M. S.: Podílel jsem se třeba na návrhu a výstavbě světoznámé koncertní haly Disneyho v Los Angeles, ale cením si i menších staveb. V Los Angeles jsem si navrhl a postavil vlastníma rukama dům pro hosty. Svépomocí jsem zvládl nejen hrubou stavbu, ale i všechny profese, elektriku, instalace. Bylo to hodně práce. Ale taky dobrý pocit. Vidět, jak se ten projekt každý týden o kousek posouvá k dokončení. Je to dvoupatrová stavba, ve které jsem měl i dva roky svou vlastní architektonickou kancelář – BlueBox Studio.“
Blesk: Dá se srovnat tempo staveb v USA a u nás?
M. S.: „Srovnat se to nedá. U nás je problém ve velmi komplikovaném a dlouhém povolovacím procesu. V minulosti se dal vypracovat nový územní plán města za dva až tři roky. Teď to trvá pět až šest let. A v městech, jako je Brno nebo Praha, ještě déle.“
Blesk: Jen v územním plánu to ale zřejmě nebude…
M. S.: „Dalším problémem je napadání vydaných rozhodnutí u soudu. Proto máme v Brně platný územní plán z roku 1994, tedy ze stejného roku, kdy Škoda představila svůj tehdy nový model Felicia.“
Blesk: Myslíte, že Brno někdy překoná své letité provinční myšlení a rozmáchne se směrem k moderní metropoli? Co je k tomu zapotřebí?
M. S.: „V dokumentu o vizích prostorového rozvoje města, který připravila naše kancelář, máme kapitolu: Brno město dohody. V souvislosti s nádražím to zní ironicky, protože Brno je spíš městem nedohody. Pevně ale věřím, že se to změní, že se v Brně dohodneme nejen na novém nádraží, ale i na dalších projektech, které jsou pro rozvoj města klíčové.“
Blesk: Postavil byste někdy rád sám v Brně nějakou vlastní stavbu?
M. S.: „Určitě bych rád v Brně něco postavil, ale v této chvíli to nepřipadá v úvahu. Protože jako městský architekt na navrhování vlastních projektů nemám čas.“
Blesk: Kde je v Brně vaše srdeční lokalita, kde to máte ve městě nejraději?
M. S.: „Kromě historického centra je to Brněnská přehrada. Vyrostl jsem v Žabovřeskách a v Komíně. Měl jsem to na přehradu na kole jen kousek.“
Kdo je architekt Michal Sedláček?
Michal Sedláček (55) je hlavním městským architektem Brna dva roky. Absolvent VUT, který sametovou revoluci prožil jako rozhlasový novinář, žil a pracoval od roku 1990 v zahraničí, zejména v Rusku, Číně, Izraeli a USA. Podílel se například na koncertní hale Walta Disneyho a divadle Redcat v Los Angeles, Aréně Praha v Holešovicích, Muzeu tolerance v Jeruzalémě, Lou Ruvo centru pro zdraví mozku v Las Vegas či administrativních budovách na Manhattanu a v Los Angeles. Od roku 2007 vedl losangeleskou pobočku společnosti Aedas, páté největší architektonické firmy na světě. Mezi zásadní projekty patřily stadion pro NFL v LA, multifunkční stadion v Kataru Doha Sports City nebo mrakodrapy v KunMingu v Číně. Je ženatý, má tři děti, manželka jej Francouzka. Rád by se naučil hrát na klavír.
