Na vás je vidět, že i po těch desítkách let vás koncertování pořád baví. Nevypadáte nijak vyčerpaně a unaveně. Jste zkrátka srdcař od pohledu. Je na to nějaký recept?

Jasně, že mne koncertování baví, o tom není pochyb, jinak bych to ani nedělal. Recept na to není. To musí být v genech. I má sestra vypadá pořád dobře, táta měl také tuhý kořínek. Ale hlavně já pořád žiju naplno. Nemám to tak, že přijdu domů, nazuju si bačkory, zapálím fajfku a odpočívám. Já jsem furt ve větru. A hlavně nejsem sám. S přítelkyní, která mi pomáhá s plánováním a domlouváním koncertů a s kamarády, převážně také muzikanty, se pořád rádi vídáme na akcích, kde hrajeme.

Chodíte i vy sám na jiné koncerty?

Chodím, a rád. Jak na menší akce s kamarády a přáteli, tak třeba do velkých hal. Nedávno jsem byl v Kongresovém centru Praha na koncertě legendárního kytarového projektu G3, v jehož sestavě zářili Joe Satriani, John Petrucci a Uli Jon Roth. To jsem si užil, to bylo něco nádherného. Nebo bych jmenoval koncert dalšího slavného kytaristy a zpěváka Bryana Adamse.

Kde mohou vaši příznivci získat informace o vašich koncertech? A jak byste je na koncert třeba vy sám pozval?

Všechny potřebné informace jsou na webových stránkách www.karelkahovec.cz. Hrajeme  s George & Beatovens prověřené hity jako jsou Svou lásku jsem rozdal, Paní v Černém nebo Poprava blond holky. Rovněž hrajeme pecky od bohužel již zesnulého Petra Nováka, třeba Náhrobní kámen a Povídej. Jako host mne již 16 let doprovází Viktor Sodoma, takže se návštěvníci dočkají i slavných písní z dob skupiny Matadors, k nimž patří například Zlatý důl nebo Hush.

Kde hrajete nejraději, jaká jsou vaše nejvíce oblíbená místa pro koncerty?

Musím říct, že kam přijedeme, tam máme vždycky pěknou atmosféru. Ale samozřejmě nějaká oblíbená místa také máme. Pravidelně hrajeme třeba v Plumlově, v tamním kempu Žralok, tam jsou senzační lidé. Opakovaně máme hraní také třeba v Hotelu Ogar v Luhačovicích - Pozlovicích. To jsou takové stabilní štace na Moravě, kam jezdíme.

Autor: Gambrinus

Rád zpíváte o tématech spojených se sněním. O čem momentálně sníte vy?

Je fakt, že témata snů se v mých písničkách objevují dost často. Třeba v jedné písni přímo  zpívám´ Jdu si lesem a náhle tu potkám slečnu sen, slečnu sen´. Nebo jsem měl písničku Sen o Jane. Ale můj vlastní sen je úplně jiný – chci umřít zdravý! A nějaký konec si vůbec nepřipouštím. Co zítra bude, to bude.

Plánujete natočit i nějaké nové písně, dočkají se fanoušci třeba zase nového CD?

Pokud bychom natočili nové CD, tak bychom ho mohli rovnou odnést do sklepa a nechat ho tam. My přijedeme na koncert a lidé se nás hned od počátku ptají: ´Prosím Vás, bude Paní v černém?“. A bude Modřínů háj? A Poprava blond holky´? A když jim řeknu, že bude, tak oni na to: ´Tak to nám stačí a můžeme jet domů.´(smích). Lidé pořád chtějí poslouchat 60. až 90. léta. My na tom stavíme. My si ani nemůžeme dovolit hrát nějakou divokou muziku. Nové CD tedy prostě nebude. Máme pořád dostatek svých písní, které lidi chtějí slyšet.

Sedíme spolu u půllitru vychlazeného Gambrinusu těsně před koncertem v Restauraci u Vodárny, ve které se už publikum připravuje na váš koncert. Jaký je váš vztah k pivu? Když jste ho poprvé ochutnal, jaké to bylo?

Pivo je můj oblíbený nápoj, a konkrétně Gambrinus mi velice chutná, chodím na něj rád. Na první pivo mám speciální vzpomínku. Když jsme poprvé šli s partou na pivo, tak jsem se vsadil s jedním klukem, že vypiju tři piva za hodinu. Dovedete si asi představit, jak to se mnou tehdy dopadlo (smích). Pít se má vždy s mírou.

Vyučený truhlář zvítězil v soutěži výčepních a otevřel si vlastní restauraci

V písni Džbán zase zpíváte ´Pro tvoji lásku chtěl bych se džbánem jít´, což mne tím pádem přivedlo k dotazu, zda i vy jste chodil tátovi se džbánem pro pivo?

To si pamatuji úplně přesně. Táta mne jednou poslal se džbánem pro pivo, protože máma mu nařídila být doma a on sám jít nemohl. Šel jsem do blízké hospody U Červenků, nyní je to nuselská Restaurace Na Závisti, jenže s kamarády jsem se zdržel, takže pivo už ztratilo pěnu a zvětralo. Tatík se rozzuřil a řval na mne, co jsem mu to přinesl. Musel jsem to vylít a jít pro nové. Později jsem i já posílal svého syna pro pivo. Nad čerstvě čepované pivo prostě není.

Vy muziku děláte z celého srdce a naplno. Zažil jste někdy podobný přístup mezi hospodskými?

Já mám třeba zkušenost s jednou restaurací, kde byl ještě za socialismu hostinský, který čepoval sudové pivo, a s tím pivem se přímo mazlil, jeho pivo bylo úžasný. Hlavně se staral o čistotu. Třeba vždy když měl sanitární dny, tak rozmontoval trubky a nosil je do mraveniště. A ti mravenci mu vyžrali všechny trubky do úplného lesku.