Posvátný parazit

Jmelí bílé je stálezelený poloparazitický keřík z čeledi santálovitých. Roste v rozsochách a na větvích stromů, kde kvetou vidlany dvoudomých květů, z nichž se po oplodnění vyvinou nepravé bobule, které mají nažloutlou barvu. Díky způsobu růstu a neměnné zelené barvě je opředeno mnoha pověrami a mýty.

Na jmelí se zlatým srpem

Jmelí nasbírané o zimním slunovratu s pomocí zlatého srpu rozdávali druidové lidem jako všelék. Bobule jmelí představovaly semeno a byly talismanem plodnosti, větévka jmelí má chránit proti neštěstí, blesku, nemoci, ohni, v kolébce zabraňuje, aby dítě ukradla čarodějnice.

Nechte ho celý rok

Jmelí, které zavěsíme na Vánoce, se má nechat viset celý rok a až o příštích Vánocích vyměnit za čerstvé. Čím více má jmelí bobulí, tím víc štěstí v novém roce přinese. A pozor, nejvíce štěstí přinese to, které vám někdo daruje!

Barevná symbolika
* Zelené jmelí – štěstí, plodnost
* Suché jmelí – neštěstí
* Zlaté jmelí – bohatství

Nezapomeňte na polibek

* Zvyk líbat ženy a dívky pod zavěšeným jmelím pochází pravděpodobně z Anglie a k nám se dostal ze sousedního Německa.
* V Norsku sloužilo jako ratolest míru a v Rakousku lidé věřili, že jmelí, zavěšené nad štědrovečerním stolem, přinese bohatou úrodu.
* Irové si z větviček jmelí splétali náramky nebo amulety pro štěstí. Snítka zavěšená nad vchodem do irského venkovského domu zaručovala pohostinství a pozvání k jídlu.