14°C
Pražské pasáže vznikaly od začátku 20. století zároveň s městskými paláci, které rostly jako architektonické využití rozlehlých bloků Nového Města. Inspirací jim byly první kryté ulice, které se zrodily už na konci 18. století v Paříži, především jako ochrana před počasím. Pasáže spojovaly různé části města a odedávna jich Pražané využívaly jako zkratek, k nákupům, k setkávání v kavárnách. Hlavním stavebním prvkem byl železobeton, sklo a ocel. Rozvoj pasáží inspirovaný evropské trendy a přispěl k přerodu Prahy ve velkoměsto. V roce 1938 mohli Pražané využívat už čtyřicet pasáží. Za komunismu tyto skvosty pražské architektury vesměs chátraly, k jejich oživení a k výstavbě nových došlo opět až v devadesátých letech minulého století.
Nejstarší je Lucerna.
Pasáž Paláce Lucerna s třípodlažní dvoranou, který postavil v letech 1907 až 1921 stavitel Václav Havel, je největší a zároveň nejhonosnější. Palác měl původně sloužit jako hokejový stadion, ale v počátku výstavby se zjistilo, že sál k tomuto účelu není vhodný, a tak se z něj stal sál společenský. Celá pasáž je pak unikátní svou architekturou, která v sobě snoubí prvky islámské kultury, secese a modernismu. Propojením pasáží Rokoko, Lucerna a U Nováků vzniklo nejrozsáhlejší palácové bludiště Prahy. U Nováků? Odkoukáno v Paříži Pasáž U Nováků je druhou nejstarší v metropoli. S ideou stavby moderního obchodního domu přišel Josef Novák, majitel secesního domu, už na konci 19. století. Inspiroval se moderními stavbami Paříže a dílo svěřil do rukou architekta Osvalda Polívky, který postavil i reprezentativní Obecní dům.
Alfa, součást obchoďáku.
Pasáž Alfa vznikla jako součást funkcionalistického obchodního domu U Stýblů koncem 20. let. Jejím jádrem je dvorana se sklobetonovou klenbou. Kolmo se na Alfu ve směru do Vodičkovy ulice, a v ústí do Františkánské zahrady, napojuje pasáž Světozor z roku 1947.
Platýz byl zájezdní hospodou.
Palác Platýz byl postaven kolem roku 1350 knížetem Fridrichem Burgundským. V roce 1586 koupil dům Jan Platejs. I když byl objekt mnohokrát přestavován, jméno po majiteli si uchoval dodnes. Vznikla zde hospoda a Platýz se proměnil v zájezdní hostinec s ubytováním. V 19. století prošel objekt rozsáhlou přestavbou, vznikla tak čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, byly vybudovány stáje pro 55 koní, protože hostinec byl využíván formany. Na začátku dvacátého století koupila dům pojišťovací banka Slávie. V letech 1938-39 nechala dům přestavět v duchu moderního nájemního domu, a tím zde dlouholetá tradice hostinské činnosti skončila. Tato oáza v ruchu velkoměsta spojuje Národní třídu s Uhelným trhem.
