14°C
Přestože se spekuluje o tom, že II. pilíř se otevře všem bez rozdílu věku, zatím jsou pravidla jasná. Posledním termínem, kdy můžou do II. pilíře vstoupit lidé starší 35 let, je pondělí 1. července 2013. Je to kvůli tomu, že poslední červen připadá na víkend, a lidé tak mohou podepsat smlouvu s penzijními společnostmi ještě prvního července.
„Konec června se ale týká jen lidí, kterým bylo 35 let v loňském roce nebo dříve. Pokud bylo 35 let někomu letos, má čas na rozhodnutí až do konce letošního roku,“ říká Ondřej Kubala, mluvčí Asociace penzijních fondů.
Příklad:
Karel oslavil 35. narozeniny v prosinci 2012. To pro něj znamená, že má na vstup do II. pilíře čas jen do konce června. Jeho kamarád Marek, ale slavil své pětatřicetiny letos v květnu. To mu dává čas se rozhodnout až do konce roku.
Zatím to vypadá tak, že II. pilíř zaujal hlavně starší lidí. Lidé nad 35 let totiž tvoří 63 % všech, kteří do pilíře vstoupili. „Je jednoznačně vidět, že lidé, kteří mají k důchodu blíž, přemýšlí o stáří mnohem víc, hledají si o II. pilíři detailnější informace a celkově si uvědomují, že státní penze už nikdy nebudou, co bývaly,“ upozorňuje Karel Svoboda, prezident Asociace penzijních fondů ČR. „Naopak ti nejmladší, kterým by se účast v druhém pilíři vyplatila nejvíce, nechávají rozhodnutí na později s pocitem, že mají ještě dost času,“ dodává.
Mateřská, rodičovská a nezaměstnanost: Čas k rozhodování běží až po návratu do práce
Více času na rozhodování, zda do II. pilíře vstoupit nebo nevstoupit, mají lidé, kteří jsou v době svých pětatřicátých narozenin nezaměstnaní, pracují v zahraničí nebo jsou na mateřské či rodičovské dovolené. Musí se rozhodnout do půl roku od okamžiku, kdy se vrátí zpět do práce, i když jim už bude více než 35 let.
Příklad:
Kamile se narodilo miminko vloni v říjnu. V té době jí bylo 34 let. Do práce se chce Kamila vracet až po třech letech, v roce 2015, kdy jí bude už sedmatřicet. Od okamžiku, kdy se vrátí do práce, bude mít na rozhodnutí o vstupu do II. pilíře šest měsíců.
Srovnání státního příspěvku
Jedním z důvodů, proč lidé vstupují do II. pilíře, je možnost začít platit státu méně na sociálním pojištění a nechat si část těchto peněz pro sebe.
Druhý pilíř funguje tak, že každý kdo do něj vstoupí, nebude už muset platit státu 28 % na sociální pojištění, ale pouze 25 % s tím, že zbylá tři procenta z hrubé mzdy mu stát přispěje každý měsíc na jeho vlastní penzi do II. pilíře. Podmínkou je, že si člověk k těmto třem procentům od státu přispěje sám dvě procenta ze své mzdy.
„Pokud bychom vzali pro zjednodušený příklad člověka s průměrnou mzdou 20 tisíc korun, dostává každý měsíc ve II. pilíři od státu 600 korun, ze svého si bude spořit 400 měsíčně. Za rok tak od státu dostane 7 200 korun, u stavebního spoření je přitom možné získat státní příspěvek maximálně 2 000 korun za rok a ve třetím pilíři u penzijního spoření 2 760 korun ročně,“ vypočítává Ondřej Kubala, mluvčí Asociace penzijních fondů.
Podmínky pro II. pilíř by e mohly změnit. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana jde hlavně o to, že by bylo možné z pilíře vystoupit a nebyl by povinný předepsaný počet let, kdy člověk odvádí sociální pojištění, stačil by pouze jeho důchdový věk. Vzhledem k politické situaci ale nelze říci, kdy a zda vůbec k těmto změnám dojde...
