Volby, při kterých Nigerijci vedle prezidenta vybírali i parlament, provázely technické potíže a také několik případů násilností. Kvůli technickým problémům bylo možné odevzdávat hlasy až dlouho do noci a ve zhruba 300 ze 150.000 volebních místností také ještě dnes.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun dnes prohlásil, že volby se i přes několik útoků islamistů konaly "převážně v poklidu a spořádaně". Všechny strany vyzval, aby odmítaly násilí i po zbylou část hlasování a během oznámení výsledků.

Nebezpečí, že zveřejnění volebních výsledků neproběhne v klidu, se dnes zvýšilo, když Buhariho strana v neklidném ropném státě Rivers obvinila Jonathanovi příznivce, že stojí za násilnou smrtí sympatizantů opozice, a odmítla výsledky voleb v tomto státě ještě předtím, než byly oznámeny. Podle svědků zabili bojovníci radikální milice Boko Haram více než desítku voličů, zatímco v ropném přístavu Port Harcourt byli zastřeleni nejméně dva lidé.

Volby byly původně plánovány již na únor, ale kvůli špatné bezpečnostní situaci byly přeloženy na březen. Na bezpečnost dohlíželo 360.000 policistů. Radikální muslimské milice Boko Haram varovaly, že volby na severu země neumožní, nakonec se ale odehrálo jen několik incidentů, které si ve třech státech vyžádaly asi čtyři desítky mrtvých.

Místní islamisté, kteří čelí mezinárodní vojenské operaci, zabili od roku 2009 přes 14.000 lidí. Nigerijská armáda dnes zahájila letecké údery a pozemní operaci proti členům Boko Haram v okolí města Bauchi na severovýchodě země, sdělili agentuře AFP místní lidé a armádní zdroj. Prchající obyvatelé tvrdí, že k městu se přibližuje konvoj asi desítky vozů s extremisty.

O prezidentský úřad se v nábožensky smíšené zemi se 170 miliony obyvatel ucházelo 14 kandidátů. Šanci podle průzkumů mají ale jen Jonathan a Buhari. Jonathan kandiduje za Lidovou demokratickou stranu, která dosud vyhrála všechny volby od přechodu země k demokracii v roce 1999. Buhari stojí v čele opoziční koalice Všepokrokový kongres. V Nigérii je to vůbec poprvé, kdy má opoziční kandidát vážnou šanci sesadit stávajícího prezidenta.

Pro zvolení prezidenta v prvním kole je nutné získat více než 50 procent všech hlasů a zároveň nejméně 25 procent hlasů ve dvou třetinách z 36 nigerijských států. Vedle hlavy země vybírají Nigerijci také 109 členů Senátu a 360 poslanců Národního shromáždění.