Letos v lednu podepsali v Praze tehdejší pověřený ředitel NG Vít Vlnas a ředitel Muzea současného umění v Moskvě Vasilij Cereteli memorandum o spolupráci na projektu Ruské avantgardy 1915-2015, který se měl konat ve Veletržním paláci. Výstava má představit průřez ruským výtvarným uměním 20. století se zvláštním zaměřením na estetiku ruské avantgardy a modernismu v průběhu posledních sta let. Autorem výstavy je respektovaný rusista a znalec ruské kultury Tomáš Glanc.

Když však Fajt, který nastoupil do čela NG v červenci, studoval složení zapůjčovaných děl, zjistil, že ne u všech je doložená jejich provenience. To je značně problematické zejména u děl ze soukromých sbírek. Na uměleckém trhu a v privátních sbírkách se nachází totiž množství děl, která mohla být válečnou kořistí, předmětem trestné činnosti či prostými falzy a participací na výstavách se jejich majitelé snaží je legalizovat.

Ředitel NG se zvláště z tohoto důvodu rozhodl výstavu odsunout na rok 2016, do té doby je třeba prověřit původ všech zapůjčovaných děl. Dalším důvodem byla nevyjasněnost případné zahraniční reprízy, o níž se sice již dříve hovořilo, až Jiří Fajt jí však podle svých slov začal reálně ověřovat v Německu.

To, že se v Národní galerii původ děl nezkoumá nebo nezkoumá dostatečně podrobně, ředitele NG zaskočilo. "Žádné renomované muzeum nevystaví dílo, jehož provenience není ověřená. Tento výzkum patří u velkých výstav se soukromými zápůjčkami k samozřejmosti. V Čechách se tento aspekt často podceňuje, mnohdy se tak dokonce i veřejné instituce stávají hostiteli pofidérních podniků," řekl Fajt ČTK. Glanc ČTK řekl, že v případě jím dojednávaných zápůjček může doložit všechny potřebné dokumenty, chápe však, že státní instituce potřebuje mít o původu děl stoprocentní jistotu.

Autoři výstavy chtějí neobvyklým užitím slova avantgardy v množném čísle upozornit na to, že mezinárodně nejvýznačnější období ruské kultury počátku 20. století je určující inspirací i pro pozdější umělecké směry a osobnosti. Výstava bude prezentovat díla ruských avantgardistů ze čtyř časových okruhů, od klasické avantgardy v 10. až 30. letech přes "ponorné řeky" let 30. až 60., epochu neoficiálního umění do poloviny 80. let až po současnost ohraničenou posledními 30 lety.