Trvá jen pár minut a přesto patří předpověď počasí k nejsledovanějším televizním pořadům. Sledují ji všichni bez rozdílu věku. Jak by ne, každý chce přeci vědět, jak bude. Jak se ale vlastně počasí předvídá? Jak se natáčí televizní relace? A co na sebe práskly rosničky? V současnosti nám vypráví o počasí na jednom specializovaném (Meteo TV) a třech hlavních celoplošných kanálech (ČT, Nova, Prima) celkem 12 rosniček. Z toho tři muži. Samotné prezentaci plné grafických počítačových "vychytávek" předchází velmi složitý proces předpovědi. Všechno začíná na meteorologických stanicích (včetně radiosond a družic) po celém světě. Tam se měří teplota, tlak a vlhkost vzduchu, vítr, srážky, druhy oblaků a jejich výška nad zemí. Tyto informace pak putují elektronicky do národních předpovědních center, u nás do Českého hydrometeorologického ústavu. Tady začíná rozhodující fáze celého procesu. Operátoři informace zpracují a počítače vytvoří tzv. synoptické mapy - to jsou mapy vypovídající o stavu atmosféry v daný čas. Na základě těchto informací se modelují předpovědi. Na příští den, na tři dny, týden, deset dní. Úspěšnost předpovědí se u krátkodobých předpovědí pohybuje kolem 85 procent. Z ČHMÚ směřují předpovědi a data do České televize a do společnosti Meteopress, kde se počasí natáčí pro Novu a Primu. Moderátoři počasí TV Prima: Petra Voláková, Tina Pletánková, Romana Vítová TV Nova: Karla Mráčková, Radka Kocurová, Jana Adámková, Michal Jančařík Česká televize: Taťána Míková, Alena Zárybnická, Pavel Karas. Externě ještě Barbora Topolová a Michal Žák.

Pět otázek pro moderátorky počasí: 1) Jak snášíte letošní tropické léto? 2) Jak prožíváte prázdninové měsíce? 3) Jaké počasí bude v srpnu? 4) Stalo se vám někdy, že vám některý divák vynadal za to, že vámi předpověděné počasí nevyšlo? 5) Jak dlouho pracujete jako rosnička? Radka Kocurová: 1) U vody se to dá snést. Mám ale radši nižší teploty, kolem pětadvaceti stupňů. 2) Na dovolené už jsem byla. S Tomášem (Rosickým, českým fotbalovým reprezentantem - pozn. redakce) a kamarádama jsme vyrazili na Mauritius, kde jsem si maximálně odpočinula. Také jsem byla na týden u rodičů v Karviné. 3) To vám neprozradím. Podívejte se na mě v počasí. 4) Ano, stalo, ale jsem jen moderátorka, takže jim vždy dám číslo na kamarádku meteoroložku. 5) Budou to už 2 roky. Ještě teď mám živě v paměti své začátky. Karla Mráčková: 1) Kupodivu velice dobře. Jsem sama překvapená, protože zhruba od osmnácti let, kdy se mi narodil první syn, jsem vysoké teploty snášela velmi špatně. Letos je to ale úplně jiné. Když se objeví mrak, nervózně se rozhlížím po obloze, co se to děje. Zřetelně cítím, že organismus je po teplu a sluníčku vyhládlý. 2) Pracovně. Když mám volno, jezdíme za rodiči na chatu kousek za Prahu a k rodičům manžela na Slapy, kde navštěvuji jezdeckou školu. Plánujeme také výlet do Alp, na ten se moc těším. 3) Po mírném ochlazení mají přijít zase tropické teploty. Léta si ještě užijeme. 4) Ne. 5) V říjnu to bude jedenáct let. Alena Zárybnická: 1/ Když si představím, že námi předpovídané teploty nad 35 °C musí snášet lidé venku a ještě přitom pracovat, není mi z takových teplot dobře ani v té důkladně klimatizované kanceláři. 2/ Výhradně pracovně a ty pravé prázdniny budu mít až na podzim a v zimě. Chystáme totiž vzdělávací cyklus o předpovědi počasí Skoro jasno - 13. dílů o tom, jak se "vaří počasí" a těšíme se, že si díky němu s divákem v meteorologických pojmech lépe porozumíme. A tím pádem, že ubude prohlášení typu: "Tak to zas neuhodli!" 3/ No právě! Ve Skoro jasnu se dozvíte, jak dlouhé předpovědi má smysl vydávat. Měsíční mají navzdory nejmodernějším metodám úspěšnost 65%. Tak po mě nechtějte nic konkrétního. 4/ Ano, jasně, může se stát, že předpověď nevyjde. Už když ji ale prezentujeme, víme, že pravděpodobnost je malá a snažíme se na to taktně diváka upozornit. 5/ Od roku 1992 na OK3, později ČT3, pak pauza na mateřské a od roku 1997 v ČT. Tina Pletánková: 1) Asi jako každý správný Čech. Když je horko, nadávám, že je horko, když se ale ochladí, hned hudruju, že je mi zima. Když prší, tak si stěžuju a když je sucho, tak se znepokojuju, že to je hrůza, jak jsou ty ulice vyprahlé. 2) Nerozlišuji mezi deseti neprázdninovými a dvěma prázdninovými měsíci, protože máme rozepsané služby na celý rok, prázdniny, nebo svátky tam nehrají žádnou roli. Vzhledem k tomu, že mám doma dvacetiměsíčního syna, tak to letos asi na velké cestování ještě nebude. 3) Jsem schopná vám poskytnout na následujících pět dnů celkem přesnou předpověď, na dalších deset docela korektní, ale na zbytek srpna? Prostě bude teplo... 4) Za to mi ještě nikdo nevynadal, asi všichni chápou, že počasí se prostě nedá předvídat. Tedy s jistotou. 5) Obávám se, že jsem druhá služebně nejstarší rosnička, dělám tuhle práci už deset let. Romana Vítová: 1) V Praze to snáším dost špatně, řeším to tak, že si tak pětkrát denně dávám ledovou sprchu. 2) O prázdinách nemám tolik práce, deset natáčecích dní měsíčně a k tomu ještě moderuji pár akcí, tak si léto docela užívám. 3) Jsem schopna vám předpovědět počasí poměrně přesně na nejbližší tři dny, ale na celý měsíc? Dlouhodobé předpovědi mají pravděpodobnost kolem 50 procent, takže se se stejným úspěchem můžete zeptat třeba na nádraží. 4) Možná mi nebudete věřit, ale kvůli počasí mi ještě nikdo nepsal! Spíš po anglicku využívají počasí k navázání konverzace... 5) Už je to devět let a nějaký měsíc k tomu, přesně nevím.
Mám radši tlakové níže... Legenda českých meteorologů, Vladimír Seifert, se na obrazovce Československé televize poprvé objevil s ukazovátkem a mapkou v roce 1976! Co si myslí o dnešních předpovědích počasí? Kdy jste vlastně skončil v televizi? V roce 1993. Tehdy jsem chvíli pracoval na Primě. Potom komerční televize, tedy Nova a Prima, zavedly nový systém rosniček. A Česká televize zaměstnala vlastní meteorology. Jsou dnešní předpovědi počasí přesnější? Samozřejmě. Technika šla hodně dopředu, existují počítače, počasí se dnes počítá pomocí matematických rovnic. Ale přesto podle mě předpovědi nebudou nikdy stoprocentní. Značný rozdíl je i ve studiové technice... My jsme si tehdy museli vystačit s ukazovátkem a přišpendlenou mapou. To se s dnešní úrovní prezentace v televizi vůbec nedá srovnat. Tehdy také neexistovaly žádné počítačové sítě, internet. Jak se přenášely informace z meteorologických stanic k vám? Data se posílala dálnopisem, byly to dlouhé role papíru. Kresličky to pak takovými dvojitými pery přenášely do meteorologických map. Trvalo to asi dvě hodiny. Dnes to počítač vyplivne za tři minuty. A co rosničky, jak se vám líbí? Je to jistý způsob show, do jisté míry se mi to líbí, ale samozřejmě jako odborník bych dal přednost prezentaci s frontami, nížemi a okluzní frontou. Máte mezi rosničkami nějakou favoritku? Nejvíc se mi líbí Pavel Karas. Samozřejmě mluvím o úrovni prezentace, ne o vzhledu. A co se týká rosniček na Primě nebo na Nově, já si ta jména ani nepamatuji. Ale jsou to opravdu moc pěkné holky, takže ani nevadí, že toho o počasí zas tak moc nevědí.
Na návštěvě u rosniček Úderem dvanácté, tedy ne půlnoci, ale poledne, vchází do studia Meteopressu v barrandovských atelierech půvabná rosnička TV Prima Romana Vítová. Zdraví se s techniky, prohodí pár slov, nakoukne do režie a pospíchá do šatny. Sportovní džíny a tričko nahrazují elegantní šaty doplněné nápadným náhrdelníkem. Zeleným, prostě rosnička, jak má být. Následuje maskérna a ještě krásnější rosnička jde zkonzultovat předpověď s meteoroložkou. Pak se zapínají kamery. Točí se na modré pozadí, všechny mapy a další grafické prvky se "montují" do záběrů až po odchodu moderátorky ze studia. Romana je suverénní, přeřeků má minimálně. Přitom mluví zpatra. Žádné čtecí zařízení, jen pár číselných poznámek. Když je na hodinách něco po půl třetí, všechno je hotovo. Moderátorka odchází a technici dávají dohromady natočené záběry a grafiku. Docela jim to jde od ruky...