Budova Státní opery v Praze vznikla jako protiklad pražského Národního divadla a to z popudu Německého divadelního spolku. Ten byl založen v roce 1883 a začal okamžitě shánět finanční prostředky pro stavbu své vlastní divadelní scény.
Otevření nové divadelní scény
Budova Nového německého divadla, dnešní Státní opera, byla otevřena 5. Ledna 1988 a úvodním představením byla opera Mistři pěvci norimberští. Prvním ředitelem nového divadla byl Angelo Neumann, kterého Německý divadelní spolek přetáhl ze Stavovského divadla.
Důležitou roli hrálo Nové německé divadlo v době sílícího nacistického nebezpečí. Stalo se útočištěm umělcům působícím v Německu, kteří kvůli začínajícím nepokojům nemohli nadále působit ve svém divadle. Ať už kvůli svým názorům či rasovému původu. Ale ani jejich příliv nezabránil uzavření divadla v roce 1938.
Okupace Československa a 2. světová válka
Budova se měla stát majetkem československého státu, ale před samotným odkupem přišla německá okupace, a tak z prodeje sešlo. Nové německé divadlo bylo přejmenováno na Německou operu a sloužilo k politickým shromážděním NSDAP a k občasným představením souborů z Říše. V letech 1942 a 1943 zde vystupovala Duisburská opera, která byla toho času evakuovaná. Všechna vystoupení ale ukončil začátek 2. světové války 1. září 1944.
Znovuotevření divadelní scény
V květnu 1945 nově vzniklo Divadla 5. května a nastěhovalo se do opuštěné budovy bývalého Nového německého divadla a otevřelo 4. září 1945 Smetanovými Branibory v Čechách. Po několika sezónách ale budovu opustilo a nakonec byla zařazena do svazku Národního divadla jako jeho třetí scéna.
Od listopadu 1949 došlo ke změně jména a budově se začalo říkat Smetanovo divadlo. Poté se stal hlavní náplní programu opera a balet, na scéně se střídaly hlavně zahraniční celky – hlavně Velké divadlo z Moskvy nebo Vídeňská státní opera.
Státní opera v Praze
Zlom nastal po sametové revoluci, kdy se usilovalo o znovunabytí samostatnosti scény. To se nakonec stalo 1. dubna 1992 a budova byla pojmenovaná na současný název – tj. Státní opera Praha. Prvním ředitelem byl Karel Drgáč, následovala ho mezzosopranistka Eva Randová a Daniel Dvořák. Ten Státní operu nasměroval k postupnému začleňování do evropského kontextu.
Dvořákův nástupce Jaroslav Vocelka navázal na koncept předešlého majitele a pokračoval nejen v uvádění stále nových operních děl, ale také v pořádání benefičních koncertů na podporu nejrůznějších humanitárních účelů.
Ples v Opeře
Mezi nejvýznamnější události konající se v budově Státní opery v Praze se rozhodně Ples v Opeře. Historicky první se konal již roku 1948, v dalších letech ale následovala dlouhodobá pauza, která byla přerušena až roku 1992, kdy se konal 2. ročník Plesu v Opeře. V letech 1993, 1994 a 1995 se konaly další tři, aby následovala dalších čtrnáct let odmlky.
Další se totiž konaly opět až od roku 2009. V letošním roce 2014 se tedy bude konat 11. ročník, který se odehraje již tuto sobotu 8. 2. 2014.
Jak se opera mění na Ples v Opeře? Podívejte se na video:
To je frmol: Podívejte se na přestavbu Opery na ples! Martin Hurda