Jak se cítíte?

„Díky, už lépe.“

Popsal byste nám, co se vám stalo?

„No, já si to moc nepamatuju. Zkolaboval jsem hned po prvním tanci, po tangu. Najednou jsem dal ruce dolů a už jsem ležel. Dál si pamatuju, že kolem mě běhala spousta lidí, a nakonec jsem se probral v nemocnici. Čtyři dny nato...“

Jak víte, že vám pomohl zrovna Marek Dědík?

„Nevím, nějak mi utkvěl v paměti. Bylo tam ale mnohem více lidí. Rád bych, aby mé velké díky mířily opravdu ke všem z nich.“

Jste velmi mladý, jak se vám tohle mohlo stát?

„Se srdcem se léčím už od dětství, beru léky. Stát se to tudíž mohlo kdykoli, jen jsem do té neděle nikdy žádné problémy neměl.“

Prožil jste klinickou smrt, byl jste v podstatě mrtvý.

„Ano, jsem moc rád, že tomu tak není.“

Co bude teď?

„V pondělí jdu na operaci, dostanu kardiostimulátor.“

Budete ještě někdy tančit?

„Doufám, že ano.“

Fotogalerie
14 fotografií