22°C
Všechno začalo, když bylo Milanu Lasicovi deset let. Tehdy se jeho rodiče rozváděli a on z toho začal trpět strachem a panikou. „Odráželo se to na mně tak, že když jsem byl večer sám doma, bál jsem se, že už se rodiče nevrátí. Hlavně máma. Jednou jsem dokonce podlehnul panice i po poledni. Byl jsem doma s kamarádem a najednou mě přepadl strach, že máma už nepřijde, a rozplakal jsem se. Kamarád byl z toho vedle, nechápal to. Bylo to trauma, kterým jsem nějaký čas trpěl,“ přiznal Lasica v knize své dcery Všechno o mém otci.
Zanedlouho se jeho strach naplnil. Jeho maminka si našla nového přítele a malého Milana poslala k jeho otci. „Vzdala se mě, což bylo tehdy netradiční. Dítě rozvedených rodičů běžně zůstávalo u matky, ale ona asi realisticky usoudila, že v Pliešovicích mi bude nejlépe,“ svěřil se po letech herec.
Tragédie se stala i v nové rodině jeho otce. S novou manželkou se jim narodilo dítě, které však ihned po porodu zemřelo. „Přiznám se, ač nerad, že když jsem se dozvěděl tu zprávu, nebyl jsem smutný. Dalo by se říct, že mě to spíš potěšilo,“ rozpovídal se herec o vzpomínkách, které v sobě dlouho dusil.
Díky, že se svěří, i s traumatem, nám, česko-slovenskému lidu, také nějaký rozumný, rozvážný, přemýšlivý, zkušený, inteligentní, nepovyšující se nad občany, logicky, analyticky a kompatibilně myslící herec. Takových je mezi "komedianty" málo.
Lasica - bezvadný chlap.
Kúp si obecné noviny - čo nové vo vašej štvrti 
