Jaroslav Moučka už dlouho bojoval s rakovinou. Loni na jaře se podrobil operaci tlustého střeva. Během zotavování ale utrpěl několik úrazů kvůli pádům. Blesk Jaroslava Moučku navštívil loni v létě.

"Je mi blbě. Lepší už to nebude. Umírám!" řekl tehdy Blesku doslova Moučka, který v té době pobýval v Ošetřovatelském domově Pod Lipami na pražském Žižkově.

Moučka hrál ve více než 70 filmech a další desítky postav ztvárnil v rozhlase, televizi a dabingu. Často účinkoval v televizních seriálech, například F. L. Věk, Chalupáři, Byl jednou jeden dům či Nemocnice na kraji města.

Jaroslav Moučka se narodil 9. listopadu 1923. V mládí se postupně učil na kamnáře, pekaře a knihkupce. K divadlu se dostal jako záskok u ochotníků v Jihlavě. První profesionální angažmá získal v Horáckém divadle. Poté odešel do divadla v Kladně, poté do Olomouce, jednu sezónu působil také v Národním divadle v Praze. Od roku 1953 až do své smrti byl členem Vinohradského divadla. Na divadelních prknech ztvárnil téměř 150 rolí. Úspěchy slavil také ve filmu (role zapomenutého čerta Trepifajksla ze hry Jana Drdy Dalskabáty) či televizních detektivkách.

Zahrál si tu například Jana Husa, Bláhu v Paličově dceři, myslivce v Pleskotově inscenaci Babičky, Jílkova Silvestra i hejtmana v Revizorovi. Blíže měl k rolím prostých, dělných a zemitých chlapů.

Na filmovém plátně Moučka debutoval v roce 1950 v Makovcově dramatu Případ dr. Kováře. Pak se objevil ve Fričově komedii Zaostřit, prosím a v pohádce stejného režiséra Dařbuján a Pandrhola z roku 1959, kde ztvárnil havíře. Soustavněji se do filmové práce zapojil v 60. letech, když se stal členem vinohradského souboru.

Profil Moučkovy umělecké tvorby do jisté míry ovlivnila jeho angažovanost ve stranických a odborářských orgánech. Nejrůznější funkcionáře ztvárnil i v politicky exponovaných filmech. V roce 1977 dostal cenu Svazu českých dramatických umělců, o rok později byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1982 převzal Státní cenu Klementa Gottwalda a o pět let později Cenu
Jaroslava Průchy.

Na televizní obrazovce se naposled objevil v seriálu Život na zámku z poloviny 90. let. Na filmovém plátně pak v pohádce Zdeňka Trošky z roku 1998 Z pekla štěstí.

Podle přání rodiny se poslední rozloučení s Jaroslavem Moučkou uskuteční v úzkém kruhu na rozptylovém paloučku.