14°C
Praha byla Švédy dobyta celkem dvakrát. Nejprve v roce 1632 a poté se zde v roce 1648 udála jedna z posledních bitev třicetileté války. Od července postupně začali Švédové obléhat Prahu, kdy zazněl osudný rozkaz: „Odvezte poklady z Pražského hradu.“
Celoživotní sbírka
Na Pražském hradě střádal dvacet pět let svou sbírku kontroverzní panovník z habsburského rodu císař Rudlof II. Umělce na pražský dvůr zval, předměty nakupoval a shromažďoval. V jeho době totiž bylo módní umění sbírat. Věřilo se, že s jeho pomocí lze sestavit encyklopedický obraz světa. A že ten Rudolfův byl pořádný!
Z pramenů, jež se dochovaly, máme zcela konkrétní představu, kolik si toho Švédové z Pražského hradu odvezli: „470 obrazů, 69 bronzových soch, 179 soch ze slonoviny, 26 uměleckých objektů z jantaru, 660 předmětů z achátu a krystalu, 174 kusů nádobí z fajánse, 403 indiánských (exotických) kuriozit, 2 kabinety z ebenu, 185 šperků z drahokamů, 317 vědeckých a matematických přístrojů, tisíce mincí a medailí nebo zbroj,“ podrobně jmenuje lup Marius Winzeler, ředitel Sbírky starého umění Národní galerie.
Neodvezli všechno
Celá sbírka má dnes nevyčíslitelnou hodnotu, shodují se odborníci. Mezi ty nejznámější ukradené kusy patří tzv. Ďáblova bible. Jedná se o největší rukopisnou knihu světa, v níž jsou i známé ilustrace pekla. Kromě ní ze sbírky zmizeli i staří mistři, jako byli Giuseppe Arcimboldo, jenž Rudolfa II. vyobrazil pomocí květů, ovoce a zeleniny.
Úplným zázrakem se zachránil nejcennější obraz Národní galerie Růžencová slavnost od Albrechta Dürera. Podle zvěstí byl obraz ve velmi špatném stavu. Ublížilo mu, že byl schovaný v Českých Budějovicích a později převážený zpátky do Prahy. Švédové během svého běsnění nepoznali v poničeném plátně slavného Albrechta Dürera. Díky tomu zůstal obraz opředený tajemstvími v Praze.
Po 370 letech je císařova sbírka rozptýlená po celém světě: „Dnes se nachází ve světových muzeích v Louvru nebo Metropolitním muzeu v New Yorku. Ale největší část švédské kořisti lze spatřit ve švédských sbírkách, a to v Národním muzeu ve Stockholmu, v královských sbírkách a jinde po Švédsku,“ jmenuje místa, kde jsou díla k vidění, Marius Winzeler.
Ničivá 30letá válka
Zkáza třicetileté války začala v roce 1618 a v následujících letech se do konfliktu přidala téměř celá Evropa. Ničivější konflikt České země nikdy nezažily. O život během něj přišlo 900 tisíc lidí z 2,6 milionu obyvatel Čech a Moravy. V Praze ubylo měšťanů o více než polovinu.
Hlavní spor se vedl o svobodné náboženské vyznání mezi katolíky a protestanty. Ostatní státy také chtěly omezit moc katolického habsburského rodu, který ovládal Svatou říši římskou a pohádkově bohaté Španělsko. Od roku 1625 tak České země drancovala vojska Dánů, Švédů, Nizozemců a nakonec Francie. Habsburkové byli zbytkem Evropy poraženi, a tak podepsali tzv. Vestfálský mír.
O Vestfálském míru, který třicetiletou válku ukončil čtěte ZDE
