14°C
Přihlásit se nebo registrovat
Od 1. ledna 2018 platí nová pravidla pro výpočet srážek z příjmů dlužníka v osobním bankrotu. Výše životního minima sice zůstává stejná jako v minulém roce, došlo však k navýšení normativních nákladů na bydlení. A tím pádem také k mírnému zvýšení nezabavitelných částek pro dlužníka i jím vyživované osoby. Jaké jsou další novinky v oddlužení a jak si spočítat, kolik vám letos zůstaneme z výplaty?
Pokud jste se zapletli do pavučiny dluhů, ze které nemůžete najít cestu ven, může pro vás být řešením právě oddlužení fyzických osob neboli osobní bankrot. Stačí splnit tři základní kritéria.
Prvním z nich je, že máte dluhy alespoň u dvou, či dokonce více věřitelů. Dále musí být zjevné, že své dluhy nejste schopni po delší dobu splácet.
„Jednorázový výpadek splátek ještě sám o sobě není důvodem pro vstup do oddlužení fyzických osob. Pokud se jedná pouze o krátkodobý jev, měl by se dlužník v první řadě pokusit domluvit se svými věřiteli na odkladu či úpravě výše splátek,“ říká Pavel Staněk, advokát z České asociace věřitelů. Solidní věřitelé se podle něj v těchto případech zpravidla snaží dlužníkům vyjít vstříc. Pokud jste však se splátkami v prodlení již měsíce bez vidiny zlepšení, nebo dokonce některé z vašich dluhů přerostly do fáze exekuce, je namístě začít o vstupu do oddlužení uvažovat.
Třetí podmínka potom stanoví, že žadatel o osobní bankrot musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 procent z celkové výše svého dluhu. „Do té se vedle samotné dlužné částky počítají také úroky a poplatky, které dlužníkovi před vyhlášením osobního bankrotu vznikly. Vedle různých smluvních pokut mezi ně patří například soudní výlohy nebo náklady na exekutora,“ upřesňuje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Celý proces oddlužení začíná vypracováním a podáním příslušného návrhu, který musí obsahovat osobní údaje dlužníka či jeho zákonného zástupce, navrhovaný způsob oddlužení (tedy zda oddlužení proběhne pomocí splátkového kalendáře či zpeněžením majetku), informace o dosud nabytých dluzích, údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední tři roky, očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech nebo informace o dřívějších insolvenčních nebo obdobných řízeních.
Video
Kamilu topily dluhy: Pět let bude žít v osobním bankrotu
Video se připravuje ...
Návrh musí ve spolupráci s dlužníkem připravit a podat některý z akreditovaných odborníků. „Dříve si dlužník návrh na oddlužení mohl sepsat sám, popřípadě jím mohl pověřit libovolnou jinou osobu. Od loňského července ale platí, že ke zpracování a podání návrhů jsou oprávněni pouze zástupci právnických profesí, tedy advokát, notář, insolvenční správce, případně exekutor, a dále neziskové a veřejně prospěšné organizace, které mají potřebnou státní akreditaci,“ vysvětluje Řeháček.
Loňská novela insolvenčního zákona tak vyřadila ze hry tzv. oddlužovací agentury, které v minulosti v některých případech kvůli finanční odměně doporučovaly oddlužení i osobám, u kterých bylo předem zřejmé, že podmínky osobního bankrotu nemohou splnit. Za zpracování návrhu přitom inkasovaly i desítky tisíc korun.
V souvislosti s tím byla od července 2017 stanovena také maximální částka, kterou dlužníci zpracovatelům za přípravu návrhu zaplatí. V případě oddlužení jednotlivce jde o 4000 korun, u návrhu na společné oddlužení manželů pak maximálně 6 000 korun. Tyto částky se však platí pouze v případech, kdy návrh zpracovává advokát, notář, insolvenční správce či exekutor. Akreditované neziskové a veřejně prospěšné organizace na žádnou odměnu nárok nemají.
Za přípravu návrhu se také nově zpracovateli neplatí předem. „Zpracovatel svou odměnu získá až po zahájení insolvenčního řízení, a to ze splátek, které dlužník pravidelně měsíčně hradí. Zájemce o osobní bankrot, který se zpravidla nachází v tíživé finanční situaci, tak již nemusí kvůli podání návrhu na oddlužení shánět finanční prostředky na jeho přípravu. Úhrada odměny zpracovatele jde vlastně na vrub věřitelů, neboť je přednostně hrazena ze splátek dluhu,“ říká Řeháček.
Samotné insolvenční řízení je pak zahájeno ve chvíli, kdy zpracovatel podá návrh k příslušnému krajskému soudu. Ten jej detailně zkontroluje a následně vyhodnotí, zda návrh může být přijat, či nikoliv. Před finálním schválením pak ještě probíhá tzv. přezkumné jednání a schůze věřitelů, na kterých se insolvenční správce vyjadřuje k jednotlivým pohledávkám a rozhoduje se o formě oddlužení.
„Pokud insolvenční soud oddlužení po těchto jednáních schválí, následuje pro dlužníka pětileté období, po které musí každý měsíc odevzdávat zabavitelnou část svého výdělku, a splatit tak věřitelům alespoň požadovaných 30 procent dluhu. Při řádném splácení je celý proces završen smazáním všech v minulosti nabytých dluhů,“ vysvětluje Řeháček.
Výše srážek se odvíjí od hodnoty tzv. životního minima a normativních nákladů na bydlení a dále od počtu dlužníkem vyživovaných osob a výše jeho příjmů. „Do příjmů dlužníka se počítá nejen jeho mzda nebo příjmy z živnostenské činnosti, ale také například starobní důchod, invalidní důchod, nemocenská nebo i jednorázový finanční dar či dědictví. Výši příjmů je přitom dlužník povinen každých 6 měsíců dokládat insolvenčnímu správci,“ upřesňuje advokát z České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Splátky jsou vypočítávány z čistého příjmu dlužníka. Od něj je nejprve odečtena tzv. nezabavitelná částka, které v roce 2018 činí 6 225,33 koruny, a dále nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu, například dítě či manželku. Ta byla od ledna zvýšena na 1556,33 koruny na vyživovanou osobu.
„Pokud dlužníkovi po odečtení nezabavitelných částek zbude z čisté mzdy více než 9 338 korun, veškerý zbývající příjem nad tuto částku bude použit k úhradě splátek bez omezení. Z části čisté mzdy do 9 338 korun včetně mu pak vždy náleží jedna třetina, zvýšená o jednu nebo dvě koruny, pakliže daná suma není dělitelná třemi.
V případě, že dlužník nesplácí žádné přednostní pohledávky jako například výživné nebo dlužné pojistné na sociální zabezpečené, zůstanou mu z této částky dokonce dvě třetiny,“ popisuje výpočet srážek Řeháček z Administrace insolvencí City Tower.
Ministerstvo spravedlnosti plánuje v letošním roce znovu předložit tzv. oddlužovací novelu, která by nově měla zpřístupnit osobní bankrot většímu počtu dlužníků. Za tímto účelem přichází s tzv. nulovou variantou oddlužení, která odstraňuje současnou podmínku splacení 30 procent dluhu.
„Dlužník by tak svůj dluh nově splácel sedm místo současných pěti let, ovšem úspěšné oddlužení a smazání všech závazků by nebylo limitováno žádnou minimální částí dluhu, kterou by bylo nutné splatit,“ vysvětluje Řeháček a dodává, že návrh ministerstva považuje za smysluplný: „Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají právě proto, že by během pěti let dokázali splatit jen nižší část dluhu, než je požadováno.“
S návrhem naopak nesouhlasí věřitelé, kteří se obávají, že odstranění minimální hranice bude pro dlužníky signálem, že své dluhy nemusí platit.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.