16°C
Mezi nejkurióznější problémy v tunelu patřilo kromě otáčení vozidel do protisměru například vyhánění zvířat. Za více než dva roky tu operátoři řešili několik kachních rodinek, které si vyšly do tunelu, ale také lišky, kuny nebo zajíce. Občas se ale pozastaví i nad jednáním některých řidičů.
Jednomu z nich přestala například fungovat navigace a nenapadlo jej nic lepšího, než uprostřed tunelu zastavit a řešit po telefonu s prodejcem, jak je to vůbec možné. Další kuriozitu řešili policisté s řidičem, který si potřeboval opravit automobil. Jelikož ale venku pršelo, zajel do tunelu, auto odstavil a poté řešil problém s motorem. Poruch vozidel bylo mimochodem v tunelu za dobu fungování Blanky necelých 500.
V tunelu by do budoucna mohly jezdit také elektrobusy:
Benzin a několik zraněných
Technická správa komunikací a policie si ale chválí například počty nehod a jejich následky. Do konce září tohoto roku se tu stalo asi 150 nehod, mezi nimi bylo pouze šest zraněných lidí. Průměrná nehodovost na povrchu v Praze je přibližně pětkrát větší a často s úmrtím.
Pravděpodobnost kolize je tak skoro stejná, jako že vám dojde benzin v autě. Takových případů řešili operátoři už okolo 120. I tato čísla jsou ale na počet vozidel, která komplex využijí, podle TSK dobrá. „Průměrně projede Blankou denně asi 80 tisíc vozidel, o víkendu je to přibližně o čtvrtinu méně. Největší nárůst dopravy se vyskytl v Patočkově ulici v Praze 6, kde jezdí o 43 procent automobilů více, naopak ve Veletržní ulici v Praze 7 se o 40 procent snížil počet automobilů,“ vysvětlila pro Blesk.cz mluvčí TSK Barbora Lišková.
Za dva roky ušetřila Blanka řidičům v souhrnných statistikách asi 620 let života a každý, kdo tu projede alespoň dvakrát denně, uspořil také 88 hodin času. Celkové náklady jsou ale i tak stále vysoké. Praha zaplatí měsíčně za Blanku mezi 12 a 15 miliony korun, do budoucna by se však mělo číslo nadále snižovat.
