Pondělí 6. května 2024
Svátek slaví Radoslav, zítra Stanislav
Oblačno, bouřka 21°C

Tomáš, který zachránil rodinu v Holandsku: Nejsme tady pro sebe nebo své sobectví

Autor: aba - 
12. ledna 2017
05:02

Pětatřicetiletý rodák ze Strakonic Tomáš Šťastný žije v Holandsku už osmnáct let. Je otcem sedmiletého syna, rád rybaří a miluje sport a přírodu. A také je to hrdina, který pomohl zachránit život dvou malým dětem a jejich otci při děsivé dopravní nehodě, kdy se jejich auto ocitlo v ledové vodě. V exkluzivním rozhovoru pro Blesk.cz se svěřil se svými pocity z celé události.

Vy a vaši spolupracovníci jste neváhali a ihned pomohli, co se vám honilo hlavou, když jste se vrhli k autu? Celá situace mohla být totiž potencionálně nebezpečná i pro vás všechny.

Strach jsem měl z toho, že to ti lidé nepřežijí. Že budeme z auta vytahovat mrtvé děti a budeme si to pamatovat celý život. To byl nejhorší obraz celé nehody, jinak se na to dívám normálně, jako na čin normální člověka. Pak nám děkovali i policisté a starosta města, protože se často stává, že občané pomáhat nechtějí, nebo nehodlají, a potom umírají lidé. Měli by pomáhat všichni, kdo mohou, protože ten pán s těmi dětmi byl v autě bezmocný, takže přece bych nečekal někde na břehu s telefonem v ruce.

V Holandsku o vás běžela reportáž, celá záchrana byla medializována, jaké z toho máte pocity vy a jak reagovalo vaše okolí – v práci, v rodině a tak dále?

Ano, reportáž natočili a pak běžela a nejdřív jsem z toho měl jen špatné pocity, přetrvávaly ve mně z celé té nehody. Ale s odstupem času, když vím, že otec i děti jsou v pořádku, dívám se na to jinak, pozitivně. I moje okolí reagovali hezky, v práci i doma jsou na mě hrdí.

V úterý jste na radnici převzal od starosty spolu s vašimi kolegy a policisty zasahujícími u nehody ocenění. Byla u toho i rodina, které jste pomohl?

Byli jsme na radnici a bylo to příjemné přivítání. Dostali jsme ocenění, poděkování, květiny… Ten otec z té nehody tam byl také s ženou a oběma dcerami. Když se na ty veselé, radostné děti plné života dívám, tak si říkám, že to stálo za to.

Rodinu, které jste pomohl, jste v úterý viděl po nehodě poprvé?

Ne, kontaktovali nás už dřív. Pán nás našel sám, byl nám velice vděčný, děkoval a dokonce přinesl každému dárky. Dal nám květiny, čokolády, nějakou tu láhev. Také nás pozval k němu domů na kávu, takže teď jsme kamarádi. O osudu muže z druhého auta nic nevím, proces vyšetřování ještě probíhá.

Kdybyste se v životě ocitl v podobné situaci znovu, udělal byste něco jinak?

Kdybych se v takové situaci ocitl znovu, udělal bych to samé. Jednal bych stejně, nejsme tady pro sebe nebo své sobectví, ale pro pomoc druhým.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa
Osoby v pátrání