Přechody v Česku: Smrtící past na chodce

Bohužel to zdaleka není první podobný případ, který se na českých silnicích stal. Statistické údaje jsou alarmující. V roce 2009 bylo v České republice při dopravních nehodách na vyznačených přechodech usmrceno 33 chodců a 287 chodců utrpělo těžká zranění. Je na úřadech placených z našich daní, aby konečně udělaly z přechodů pro chodce bezpečné místo.

První auto zastaví, druhé chodce smete

Na českých přechodech často vládne chaos. Má chodec čekat, až nějaký řidič zastaví a pokyne mu, že může přejít? Nebo snad má vstoupit do vozovky a doufat, že řidiči přibrzdí? „V Česku je problém, že není jasně vyjasněné, kdo má na přechodech vlastně přednost,“ říká Lukáš Lyer z Nezávislého ekologického hnutí. „Dříve se to vykládalo tak, že má chodec absolutní přednost, nyní se od toho upustilo,“ dodává.

Opravdovým výkonem je dostat se bez úhony přes přechod, který křižuje silnici se dvěma jízdními pruhy ve stejném směru. Příčina nehody je na těchto místech často stejná – auto v bližším pruhu chodce pustí, zatímco auto ve vzdálenějším pruhu nezastaví a přecházející chodec vejde přímo pod jeho kola. „Ze zákona je povinnost řidiče jasná. Na rozdíl od dřívějška je jasně stanoveno, že pokud jedno auto před přechodem pro chodce zastaví, musí zastavit i auto v souběžném jízdním pruhu,“ říká Karel Hanzelka z tiskového odboru Ministerstva dopravy. Jak je ale vidět spoléhat se na to opravdu nedá.

Na zlepšení se pracuje… Příliš pomalu!

V mnoha zemích řeší nebezpečí na přechodech opatřeními, jako jsou bezpečnostní ostrůvky mezi jízdními pruhy, u těch zvlášť nebezpečných i nadchody nebo podchody, velmi účinné jsou i řízené přechody, kde má chodec možnost pomocí tlačítka zastavit na dobu nutnou k přejití silnice dopravu. U nás ale na mnoha místech tato opatření chybí. Nejsou na ně peníze. „Nemůžeme do toho mluvit jednotlivým obcím. Leckdy to bohužel závisí na jejich rozpočtu,“ komentuje to Karel Hanzelka z tiskového odboru Ministerstva dopravy.

Stát totiž obhospodařuje jen dálnice, silnice I. třídy a rychlostní komunikace. Ostatní komunikace mají na starost kraje a obce a záleží na nich, jak jejich bezpečnost vyřeší. V současnosti by už měly být všechny přechody pro chodce v souladu s platnými normami EU, které jasně stanovují pravidla pro bezpečnost. Praxe je však trochu jiná. Na úpravu přechodu, případně jeho nahrazení podchodem či nadchodem, nejsou často v obecním rozpočtu peníze a ke zlepšení tak dochází jen velice pomalu.

Řešení existuje

„Ideální jsou ostrůvky, které jednak zabraňují případnému předjíždění, jednak dávají chodci možnost se zastavit a znovu se rozhlédnout, jestli je pokračování v přecházení bezpečné. Kde to jde, je skvělé zavedení řízeného přechodu,“ komentuje to pro Blesk.cz dopravní expert Stanislav Huml.

„Často se říká, že na tato opatření nejsou v obecních rozpočtech peníze. Jenže ono hlavně záleží na tom, jak jsou ti radní schopni se za své lidi ‘poprat‘ a třeba domluvit s krajem spolufinancování. A také na stanovení priorit. Jestli vedení města raději nechá zrenovovat náměstí, nebo zlepší bezpečnost svých obyvatel,“ dodává Stanislav Huml.