Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Polojasno 14°C

Nemohl se hýbat: 23 let mysleli, že je v kómatu

Fotografie
 (Autor: internal)
Autor: INT, pes - 
23. listopadu 2009
11:26

AKTUALIZOVÁNO: Belgičan Rom Houben (46) ležel 23 let po úrazu v nemocnici. Nemohl se hýbat, mluvit ani pohybovat očima. Rom ale celou dobu vnímal vše, co se kolem něj dělo.

Lékaři mysleli, že je v kómatu a už se nikdy neprobere. Podle serveru MailOnline selhaly všechny testy, které na něm lékaři prováděli. Zdálo se, že muž nevnímá a už se nikdy neprobere. On ale slyšel každé slovo, které před ním rodina a lékaři říkali. Mohl ale jen bezmocně přihlížet.

"Nikdy se nevzdám naděje, že se Rom zase úplně probudí," prohlásila včera jeho matka. "Vždy jsme s manželem instinktivně tušili, že je tady stále jako lidská bytost. Ale doktoři pochybovali a tvrdili, že je v kómatu. My jsme však věřili, že není. Když jsem ho poprosila, aby pohnul očima v určitém směru, udělal to. Doktory to nezajímalo a tvrdili, že to byl nervový tik nebo shoda náhod," dodává matka.

Dnes je Romovi 46 let. Lékaři díky novým testům zjistili, že vnímá svoje okolí a přes speciální počítač je schopný komunikovat. Poprvé po 23 letech si může povídat s přáteli nebo číst elektronické knihy.

Rom se do kómatu dostal po automobilové havárii v roce 1983, tehdy mu bylo 20 let. Když navázal s okolím kontakt prostřednictvím svého počítače, prohlásil: "Jmenuji se Rom. A nejsem mrtvý."

Lidí, kteří dlouhodobě leží v komatu, jsou tisíce. Jednou za čas, se objeví případ, kdy se pacient po dlouhé době z komatu probudí. Přesto lékaři můžou člověka, u kterého už není naděje, odpojit od přístrojů a nechat zemřít. Romův případ ale ukazuje, že lidé v komatu mohou být úplně při smyslech, jen nemají pod kontrolou svoje tělo.

voskofka ( 24. listopadu 2009 19:27 )

běhá z toho mráz po zádech hrozná představa

kebulak ( 24. listopadu 2009 15:13 )

to ze jste se o tom docetl na strankch britskych novin neznamena ze je to brit!!! je to belgican

babca ( 24. listopadu 2009 08:57 )

Mam jednoho kamarada, ktery byl po uraze hlavy a otoku mozku tri mesice v komatu a po tech trech mesicich nahle otevrel oci a zacal vnimat, zacal se ucit vsechno od zacatku, jako malinke dite a diky jeho mamince se znovu zaradil do zivota a po roce pokracoval ve studiu, ta nehoda se mu stala kdyz mu bylo 16 let, takze si myslim, ze zadny zivot asi neni ztraceny jenom proto, ze telo z jakehokoliv duvodu prestalo fingovat, ale nezemrelo.

mouse ( 23. listopadu 2009 18:10 )

střídá bdělá a spánková fáze? Když vnímá, tak musí být bdělý, ale zase těžko může být bdělý nonstop. Když je v komatu, tak by měl být spíš nebdělý, což může být nonstop. Je v tom nějaký rozdíl?

forleni ( 23. listopadu 2009 15:49 )

Je to sice neštěstí, že na tohle přišli až po 23 letech, ale co to tomu dotyčnému pomůže? Co je to za život, pořád jenom ležet a nemoct hýbat ani očima. Já osobně na jeho místě bych byla radši pro eutanazii, nechala bych se dobrovolně uspat. Lepší zemřít než takhle jen "vegetovat".

Zobrazit celou diskusi