Příčinou byla Slavíkova odpověď na otázku Blesku, zda si myslí, že dopis Gustávu Husákovi napsal některý z bratrů Štaidlových. „Vyloučit to nemohu,“ odpověděl Gott. To Štaidla zvedlo ze židle.

Dopis Gotta Štaidlovi na usmířenou
Láďo,
moc mě to mrzí. Známe se celé čtvrt století, za které jsme mnoho dobrého udělali a prožili, a to si myslím, že nás váže na celý život. Bylo by mi hodně líto, kdybych měl o tvé přátelství přijít kvůli nešťastně zvolené odpovědi. Chtěl jsem jen říct, že nemohu stoprocentně zaručit, žes to nepsal. Stejně tak, jako já nemohu stoprocentně říct, že já to nepodepsal. Připadá mi jen nelogické, že bychom prosili Husáka o návrat, když jsme odešli kvůli nám všem známým důvodům.

Autentičnost svého podpisu navíc vysvětlil slovy: „Tak podepisoval jsem mnoho věcí, které mně kluci předkládali. Mohl jsem podepsat i prázdný papír.“
Slavík už několik dní vysvětluje původ dopisu, ve kterém měl společně s bratry Štaidlovými žádat generálního tajemníka ÚV KSČ Husáka o shovívavost při návratu z emigrace v Německu. Gott si stojí za tím, že žádný dopis nepsal. Nevyloučil ale možnost, že dopis podepsal.

Přestože Slavík Štaidlovi volá a chce se za nešťastně volená slova v odpovědi na otázku Blesku omluvit, Štaidl mu pokládá telefon. „Není mi vůbec jedno, co se teď o mně píše, ještě víc mi ale není jedno, že bych mohl kvůli nepromyšlené větě ztratit kamaráda. Je mi z toho vážně tak špatně, že mi tu nejde ani zpívat,“ řekl Blesku Gott.

A protože Slavík stojí o přátelství se Štaidlem, které se datuje už od roku 1963, rozhodl se, že Láďu osloví prostřednictvím Blesku.