23. červenec 1989: Rozbitý deštník? Oprava za čtvrt roku!
Kolik máte doma deštníků? Tři čtyři? A nějaký možná ještě i v práci. Před dvaceti lety měl každý většinou deštník jen jeden, a když se rozbil, tak to byl malér.
Řeklo by se banální věc takový deštník. Jenže co dělat, když je léto rozmarné a chvíli svítí sluníčko a chvíli prší. Bez deštníku to prostě nejde. A když se rozbil, honem ho dát do opravy. „Nedávno jsem roztrhla potah úplně nového deštníku. Když jsem se ptala v různých opravnách, řekli mi, že mi ho spraví nejdříve za dva měsíce,“ líčila před dvaceti lety své zkušenosti s československými službami za dob vlády komunistů čtenářka Večerní Prahy (VP).
Realita byla dokonce ještě krušnější. „V opravně v pražské Nuselské ulici nás doslova odbyli s tím, že mají frontu až ven. V pasáži ve Vodičkově ulici nám řekli, že pro nedostatek pracovních sil vyhoví naší žádosti za tři měsíce,“ ověřovala zkušenosti čtenářky Večerní Praha.
Co s tím? Hlasy volající po soukromých dílničkách, které by byly určitě pružnější, začaly sílit...
ZÍTRA ČTĚTE: Neber úplatky, nebo tě zavřou!
Proboha, co to je za blbost?????? Proste jsem si i v té dobe koupila nový destník.....