Truchlí režisér Jiří Adamec (61), pobrečí si s ním i herečka, která s ním seriál vytáhla na špici sledovanosti. Jak jí je na duši? To svěřila exkluzivně Blesku.
Dalibor Mácha

Seriál Pojišťovna štěstí a s ním i vaše paní Kekulová to mají definitivně spočítané. To je řacha...

„Je mi to líto. Budeme se těžko loučit, měli jsme se rádi. Parta v čele s Jirkou Adamcem byla úžasná.“

Fotogalerie

1 fotografie

Adamec říkal, že konec Pojišťovny obrečí. Vy taky?

„Už jsem mu říkala, že budeme brečet spolu. A že zase něco vymyslíme a budeme si spolu hrát.“

Jenže, Nova šetří peníze a vy musíte trpět. Přitom tak obrovský divácký ohlas! To jste musela cítit.

„Ano, o tom není sporu. Byl to moc dobrý seriál.“

V roli paní Kekulové jste asi sotva čekala tak grandiózní úspěch.

„O tom jsem takhle neuvažovala. Jirka mi nabídl dvě role a všichni byli překvapeni, že jsem si vybrala Kekulovou.“

Proč ta volba?

„Já vám povím, co mě na ní drželo. Paní Kekulová je čestná, slušná, pracovitá, poctivá ženská. Domnívám se, že za daných okolností je to trošku úzkoprofilové zboží. Proto si ji lidé zamilovali.“

Dobrá trefa...

„Byla jsem od prvního okamžiku velmi ráda, na první pohled se mi ta postava líbila. Myslím, že jsem se rozhodla správně.“

Vám nabízeli i tu zahradnici Marii?

„Ne ne. Nabízeli mně jinou roli, to se nesluší o tom mluvit, protože ji hrála jiná kolegyně.“

Vy všechno chválíte. To vás v seriálu nic nezamrzelo?

„Kolem mě byli vynikající lidé. Radost s nimi dělat. Snad se ještě někdy potkáme. Oželela jsem s těžkým srdcem Jardu Hanzlíka, tedy doktora Krásu. To se v životě taky stává.“

Co tak vplout do nějakého současného projektu, jako je Ordinace v růžové zahradě, Ulice...

„Nemám nejmenší tušení. Všechno záleží na roli a zadání. Pro mně je klíčovou osobou Jirka Adamec. S ním půjdu znovu do »nové Kekulové«“.

Do nějaké té fajnovější...

„Víte, už jsem se nahrála tolik královen, tolik šlechtičen a dam... Holt ani Julie ani Pampelišky už hrát nemůžu. To nejde. Avšak divadlem žiju pořád. Dost.“

Co je to dost?

„Mám na repertoáru pět titulů. Čtyři v Divadle na Vinohradech. Příliš drahou Matyldu pak v divadlech v Braníku a v Blaníku s Veronikou Freimanovou a Mirkem Dlouhým. Hrát s těma dvěma je veliké štěstí. To je jako když jdu na rande.“

Váš režisérský oblíbenec už možná nosí v hlavě nápad, kam by vás znovu obsadil. V televizi...

„Měla jsem jedinou podmínku. Mírně retardovanou posluhovačku už hrát nebudu, teď mně musí dát dámu!“