Prezidentské volby v Rusku 2024: Putin může znovu kandidovat díky změně ústavy. Využije toho?

• Termín prezidentských voleb v Rusku
• Proč může Vladimir Putin kandidovat
• Systém prezidentských voleb
• Volební podvody
• Úřad prezidenta Ruské federace
• Kandidáti na prezidenta 2024

Prezidentské volby v Rusku se konají pravidelně od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Za tu dobu Rusové zvolili pouze tři různé politiky. Prvním byl Boris Jelcin, který byl zvolen v prvních svobodných volbách. V roce 2000 ovšem začal úřadovat Vladimir Putin, který se od té doby úřadu vzdal pouze na čtyři roky, kdy kvůli tehdejší podobě ruských zákonů nechal kandidovat Dimitrije Medveděva.

Postupně se ovšem měnily zákony, kterými se prezidentské volby řídí. Volební období ruského prezidenta bylo nejdříve pětileté, později bylo zkráceno na čtyři roky a před dalším nástupem Vladimira Putina bylo prodlouženo na šestileté. Další změny pak omezily počet možných protikandidátů a zároveň umožnily Putinovi kandidovat ještě minimálně dvakrát.

Podle ruské ústavy by měly prezidentské volby probíhat na základě rovného a přímého volebního práva. Podle nezávislých pozorovatelů ovšem volby tyto parametry nesplňují.

Kdy budou prezidentské volby v Rusku?

Datum prezidentských voleb v Rusku stanovuje tamní zákon na druhou neděli v měsíci, ve kterém se konaly předchozí volby. V roce 2024 by tak prezidentské volby měly proběhnout 17. března.

Proč může Putin kandidovat

Ruská ústava prezidentům dlouho zakazovala vykonávat funkci prezidenta více než dva roky v řadě. I proto byl v letech 2008-2012 ruským prezidentem Dmitrij Medveděv. Putin totiž ve volbách 2008 nemohl kandidovat. Před jeho opětovnou kandidaturou přitom už k jednomu prodloužení jeho vlády došlo. Ruští zákonodárci totiž schválili, že se funkční období prezidenta prodlouží o dva roky.

I přesto se zdálo, že se Putinova doba vlády chýlí ke konci. Dva roky po jeho znovuzvolení v roce 2018 ovšem došlo k další změně. Ruský parlament, který ovládá putinovská strana Jednotné Rusko, navrhl rozsáhlé změny ústavy, které následně byly schváleny v celostátním referendu. To bylo od svého začátku kritizované jako netransparentní a řada organizací a novinářů našli důkazy o volebních podvodech. Přesto nová podoba ústavy vešla v platnost.

Změny, které dodatky ústavy zavedly:

• Omezení počtu funkčních období prezidenta na dvě
• Vynulování počtu funkčních období pro všechny, kdo úřad zastávali před rokem 2024
• Povinnost prezidentských kandidátů žít posledních 25 let v Rusku
• Zákaz kandidovat na prezidenta kandidátům, kteří mají, nebo v minulosti měli dvojí občanství

Systém prezidentských voleb v Rusku

Prezidentské volby v Rusku probíhají všeobecným přímým hlasováním. Řadu minulých voleb ovšem provázela podezření z toho, že během voleb docházelo k podvodům a nebyla umožněna účast nezávislých pozorovatelů.

Systém prezidentských voleb v Rusku je podobně jako v řadě dalších států dvoukolový. Prakticiky se ovšem druhé kolo prezidentských voleb konalo pouze v roce 1996, kdy byl podruhé zvolen Boris Jelcin.

Původně přitom vznikla i funkce viceprezidenta. Ta ovšem byla zrušena s přijetím nové ústavy v roce 1993. Jediným viceprezidentem Ruska tak byl Alexandr Vladimirovič Ruckoj, který byl zvolen jako Jelcinův viceprezident do ústavní krize v roce 1993, kdy byl za svůj podíl krátce vězněn.

Podvody a ovlivňování ruských prezidentských voleb

Od samého počátku provází ruské prezidentské volby pokusy o jejich ovlivňování, porušování volebních zákonů i očividné podvody.

V roce 1991 se navzdory vyhlášené neutralitě pokoušela vláda Michaila Gorbačova ovlivnit první volby v neprospěch favorita Borise Jelcina. Ten tak například čelil politickému obvinění z údajného nekalého obchodování se státní měnou, nebo se musel popasovat s agitací proti sobě v armádě, zákazem kampaně na vojenských základnách, zatímco jeho protikandidát měl k vojákům volný přístup.

V roce 1996 se pak situace otočila a z Jelcina se stal kandidát, který byl protěžován hlavními mediálními kanály Ruska. Zároveň se objevily první zprávy o volebních podvodech. K těm mělo dojít především v Dagestánu, Mordvinsku či Karačajsko-Čerkesku. Přesto tehdy ještě pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) volby zhodnotili jako dobře zorganizované a neovlivněné problémy z předvolební kampaně.

V roce 2000 předcházel prvnímu zvolení Vladimira Putina nátlak na nezávislá a opoziční média ze strany státu. Došlo zároveň k zatýkání či vyhošťování novinářů. To vše v době, kdy Vladimir Putin z pozice premiéra Ruska fungoval i jako úřadující prezident vzhledem k předčasné rezignaci Borise Jelcina.

O další čtyři roky později byl Vladimir Putin zvolen prezidentem podruhé. Pozorovatelé z OSCE tehdy volby kritizovali za to, že Putin zneužíval na kampaň vládní zdroje, náklonnost vládních médií k Putinovi a hlásili i případy, kdy lidé odevzdávali více, než jeden hlas. Přesto uvedli, že navzdory tomu veřejnost volby poměrně dobře přijala a to i navzdory tomu, že postrádaly prvky skutečně demokratického klání.

Ve volbách v roce 2008 nemohl Vladimir Putin kandidovat, jelikož podle ruské ústavy mohl být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí volební období. Vítězem se tak stal Dmitrij Medveděv z Putinovy strany Jednotné Rusko.

OSCE tentokrát odmítla vyslat k volbám pozorovatele. Důvodem byly vážné obstrukce a omezení, která jim kladla ruská vláda. Volby tak sledovalo především Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE), podle kterého nešlo ani o svobodné ani o spravedlivé volby.

Volby v roce 2012 opět ovládl Vladimir Putin, kterého ke kandidatuře vyzval prezident Medveděv. Ten znovu vyhrál v prvním kole. Zároveň v mezičase došlo k úpravě ruské ústavy, díky které se prezidentský mandát prodloužil o polovinu na šest let.

K volbám se zároveň vrátili pozorovatelé z OSCE. Ti znovu kritizovali nerovný přístup kandidátů do médií. Zároveň kritizovali nesrovnalosti při sčítání hlasů, na které narazili v takřka třetině sledovaných volebních místností. Během voleb se zároveň objevily videa dokazující vícenásobné hlasování ať lidmi, kteří do volební urny vhodili více než jeden lístek, tak voliči, které autobusy vozily hlasovat do více volebních místností. Některé odhady hovoří o tom, že počet hlasů započítaných pro Putina byl až o 10 % vyšší, než by odpovídalo realitě.

Zatím poslední prezidentské volby proběhly v Rusku v roce 2018. V těch opět zvítězil Vladimir Putin.

Nezávislí pozorovatelé opět upozorňovali na řadu volebních nesrovnalostí. Prim opět hrálo vícečetné hlasování a chyby při sčítání.

Úřad prezidenta Ruské federace

Úřad prezidenta Ruské federace vznikl během rozpadu Sovětského svazu. Vznikl původně ještě jako funkce prezidenta Ruské sovětské federativní socialistické republiky v roce 1991 na základě celostátního referenda, jehož hlavním proponentem byl budoucí první prezident Boris Jelcin.

Úřad prezidenta původně neměl při svém vzniku mnoho pravomocí a byl tak závislý na ostatních složkách zákonodárné moci. Vše se změnilo až při sepsání a přijetí nové ústavy Ruské federace v roce 1993.

Ústava z roku 1993 pak dala ruskému prezidentovi mimořádně široké pravomoci:

• Navrhovat, schvalovat a vetovat zákony
• Rušit zákony a předpisy, které jsou v rozporu s ústavou
• Vydávat prezidentské výnosy a nařízení, kterými se musí řídit vláda
• Může řídit zasedání obou komor ruského parlamentu
• Určuje směřování ruské zahraniční a domácí politiky
• Je vrchním velitelem ozbrojených sil
• Navrhuje jmenování soudců ústavního soudu, nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu
• Navrhuje jmenování a odvolání vrchního prokurátora a předsedy centrální banky.

Kandidáti na prezidenta Ruska 2024

Ačkoli svou kandidaturu ještě neoznámil, předpokládá se, že jedním z důvodů změn ruské ústavy bylo umožnit Vladimiru Putinovi kandidovat potřetí. Do volby se ovšem už přihlásili další kandidáti:

Ivan Otrakovský

Prvním, známým kandidátem se stal Ivan Otrakovský. Toho navrhl veteránský spolek Všeruské důstojnické shromáždění. Jde přitom o organizaci, která je kritická vúči současnému vedení.

Veterán ruského námořnictva, který zakládal ortodoxní hnutí Svatá Rus, která se snaží zasahovat proti lidem, kteří znesvěcují kostely nebo se rouhají proti pravoslavné církvi, rovněž patří ke kritikům současného prezidenta.

V Rusku by nejradši občanům zakázal vlastnit cizí měnu, nebo by rád viděl konec diplomacie s “nepřátelskými zeměmi”.

Ustin Čaščichin

Ustin Čaščichin oznámil svou kandidaturu na sociální síti. Jde o bojovníka proti vakcínám.

Igor Girkin

Z vazby se ke kandidatuře rozhodl přihlásit i Igor Girkin. Bývalý ruský důstojník a veterán původní války na Donbase, který byl v Haagu v nepřítomnosti odsouzen za svou roli na sestřelení letu MH17 a vraždu 298 lidí na palubě.

Girkin organizoval ruské jednotky, které pomáhaly separatistům na Donbase v roce 2014. Podle nizozemských vyšetřovatelů pak byl jedním ze tří lidí, kteří nesou přímou zodpovědnost za sestřelení civilního letu MH17, který cestoval mezi Nizozemskem a Malajsií, a vraždu 298 lidí na jeho palubě.

 Po svém návratu do Ruska se stal kritikem ruského vedení a významným vojenským bloggerem. V červenci 2023 pak byl zatčen za údajný extremismus. V případě odsouzení mu hrozí až pět let vězení. Zároveň by mu trest znemožnil prezidentskou kandidaturu.