Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře.
„Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
