Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že invazní síly dobyly další dvě vesnice v oblasti Pokrovsku a Kurachove v Doněcké oblasti. Jde o Pustynku ležící asi deset kilometrů jižně od Pokrovsku. Ukrajinský projekt DeepState pokládaný za blízký ukrajinské armádě informoval, že do ruských rukou padla Novopustynka ležící ještě blíže Pokrovsku.
Ruská armáda podle Moskvy dobyla také také malou obec Suchi Jaly ležící na jihozápad od města Kurachove. DeepState uvedl, že Rusové dobyli Stari Terny ležící v bezprostřední blízkosti Kurachove. Podle ukrajinských analytiků padla také Illinka, kterou od Kurachove dělí vodní nádrž. Agentura AFP píše, že v blízkosti tohoto města se nachází významné naleziště lithia.
Tvrdé boje v této části fronty potvrzuje i ukrajinský generální štáb, který dnes ráno uvedl, že za čtvrtek se ukrajinská a ruská armáda střetla celkem 188krát. „V kurachovském úseku obrana odrazila 50 útoků,“ informoval. Na pokrovském úseku fronty podle něho nepřátelská vojska podnikla 40 útoků.
Moskva nechce válku se Spojenými státy, ale použije veškeré prostředky na obranu svých zájmů a nepřipustí porážku Ruska ve válce proti Ukrajině. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v rozhovoru poskytnutém bývalému moderátorovi americké televize Fox News Tuckerovi Carlsonovi. Ten už letos v únoru publikoval rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, po kterém mu řada médií vytkla nedostatečný odstup a kritičnost vůči vyjádřením hlavy ruského státu.
„Poselství, které jsme chtěli vyslat vyzkoušením hypersonického zbraňového systému v reálné akci, zní, že budeme připraveni udělat cokoliv, abychom bránili naše legitimní zájmy,“ řekl Lavrov v narážce listopadové odpálení rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Spojené státy a spojenci USA, kteří také poskytují zbraně dlouhého doletu kyjevskému režimu, musí pochopit, že bychom byli připraveni použít jakékoli prostředky, abychom jim nedovolili uspět v tom, co nazývají strategickou porážkou Ruska,“ zdůraznil.
Ruské devizové rezervy, které se po desetiletí vytvářely z přebytků příjmů v oblasti nerostných surovin, se blíží vyčerpání, uvedl deník The Moscow Times. Před invazí Ruska na Ukrajinu držel Fond národního blahobytu (FNB) likvidní aktiva v hodnotě přibližně 140 miliard dolarů. Za tři roky války se tento finanční polštář zmenšil na téměř třetinu své původní velikosti. Podle ruského ministerstva financí klesla k 1. prosinci likvidní aktiva FNB na 53,8 miliardy dolarů.
