Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií.
Maskovaní policisté stříleli gumové projektily a mlátili demonstranty a novináře, zatímco demonstranti stavěli a zapalovali barikády, uvedli reportéři agentury AFP v gruzínském hlavním městě. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál.
„Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům. Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
I rostovská oblast na jihozápadě Ruska čelila v noci na dnešek rozsáhlému náletu ukrajinských dronů, uvedly místní úřady. Protivzdušná obrana podle gubernátora sestřelila tři desítky dronů. Po náletu se na sociálních sítích objevily zprávy, že podle očitých svědků hoří sklad pohonných hmot u města Kamensk-Šachtinskij, uvedl server Ukrajinska pravda. Připomněl, že stejný sklad sloužící ruské armádě zasáhly ukrajinské drony i v létě.
„Protivzdušná obrana odráží rozsáhlý vzdušný útok nepřítele,“ napsal na sociální síti gubernátor Jurij Sljusar, podle kterého obrana zničila 30 dronů. Trosky sestřelených dronů podle něj způsobily poškodily střechy soukromých domů ve dvou vesnicích, ale ranění či oběti nejsou hlášeni.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Rusko o včerejší noci vyslalo proti Ukrajině další vlnu dronů. V Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana. Dopad trosek sestřeleného dronu způsobil požár jedné z kyjevských poliklinik, uvedl na sociální síti starosta Vitalij Kličko. Později upřesnil, že zranění utrpěl hlídač polikliniky.
Na sociálních sítích se objevily zprávy o třech desítkách dronů nad pěti ukrajinskými regiony, poznamenal server BBC News. Nálety ukrajinských dronů hlásí i ruské úřady. Letecké poplachy byly vyhlášeny v Belgorodské a Voroněžské oblasti.
