Nasťu (†11) našli mrtvou ve sklepě: Moskva má podezřelého, seděl za znásilnění, z vězení šel na frontu
Moskevská policie zadržela podezřelého z vraždy jedenáctileté dívky z Nižného Tagilu na Urale. Podezřelý, který byl dříve odsouzen za znásilnění, se nedávno vrátil z války proti Ukrajině, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčí ministerstva vnitra Irinu Volkovou. Ta na sociální síti zveřejnila video s podezřelým „ze zvláště těžkého zločinu“.
O zmizení 11leté Nasti, které nedávno zemřela matka, informoval na konci srpna její otec. Po čtyřech dnech pátrání se dívka našla mrtvá ve sklepě domu, ve kterém žila. Z vraždy je podle místních médií podezřelý 40letý soused Vladimir, který byl v roce 2020 odsouzen za znásilnění a sexuální násilí; podrobnosti k případu ale byly utajeny. Jekatěrinburgský portál E1 tvrdí, že Vladimir se během odpykávání trestu nechal naverbovat do války proti Ukrajině a po podepsání kontraktu jej prezident omilostnil. Nyní se Vladimir znovu chystal do války, z Moskvy prý chtěl odletět do Čečenska, aby tam podepsal nový kontrakt.
Podezřelý byl po zatčení přepraven zpět do Sverdlovské oblasti na Urale k vyšetřovacím úkonům, uvedla mluvčí ministerstva vnitra bez dalších podrobností k případu.
Vrahové i násilníci se vykupují verbováním
V Rusku nejde o ojedinělý případ, kdy se zločinu dopustil válečný veterán, který byl dříve odsouzen a odpykání celého trestu se vyhnul zverbováním do války proti Ukrajině. Původně trestance do války verbovala pouze soukromá žoldnéřská armáda, známá jako Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina, ale posléze se této praxe chopilo ministerstvo obrany. Mluvčí Kremlu svého času vysvětloval tuto praxi omilostňování mnohdy brutálních zločinců prezidentem Vladimirem Putinem jako příležitost pro odsouzené ke smytí viny vlastní krví.
Minulý měsíc média informovala o případu nyní 29letého Ivana Rossomachina, který byl v roce 2020 odsouzen ke 14 letům za vraždu, ale z vězení se dostal odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů. Po návratu z války proti Ukrajině byl znovu odsouzen - za znásilnění a vraždu 85leté penzistky. Nyní jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza.
„Je to pravděpodobně první případ, kdy zverbovaný trestanec podruhé uniká odpykání trestu odesláním na bojiště,“ napsal zpravodajský kanál Ostorožno novosti s odvoláním na dopis ředitele trestanecké kolonie. Ten pozůstalé po zavražděné penzistce informoval o osvobození jejího vraha, který měl podle verdiktu vyjít na svobodu až v roce 2046.
Server BBC v dubnu psal, že vězni verbovaní ruskými úřady do bojů na Ukrajině přežívají na frontě ještě kratší dobu, než tomu bylo u trestanců působících v řadách Wagnerovy skupiny. Vyskytují se i případy, kdy vězni umírají v prvních dvou týdnech po odjezdu z nápravného zařízení, což svědčí o tom, že se jim nedostalo ani základního výcviku.
V dobách, kdy na Ukrajinu posílala trestance Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, který zahynul při záhadné letecké katastrofě krátce po vzpouře proti Moskvě, absolvovali vězni dva týdny výcviku a pět a půl měsíce v přední linii. Poté následovalo propuštění na svobodu. Na to ale v mnoha případech nedošlo. Polovina wagnerovců, jejichž úmrtí se podařilo BBC zdokumentovat, zemřela do tří měsíců od podepsání smlouvy.
Vězni zrekrutovaní ministerstvem obrany do trestaneckých oddílů zvaných Štorm-Z měli ve zdokumentovaných případech ještě menší výdrž. Polovina všech padlých zemřela během prvních osmi týdnů na frontě.
Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.
Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.
Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.
Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.
Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.
„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.
